vlcata. - amazon s3 · 2018. 1. 23. · kdyz byl hoch pfipusten do smecky, nauci se zakonu, po-...

b'"'''

RoCnik II. V knoru 1921. iislo 1-2.

i ASOPIS PRO s k a u ts kH vud ce ceskoslovensk^Organ ndCelnicIva Svazu junakfi-skaulu rep. ^eskoslowenskaRidi redakcni kruh. Za redakct odpoviHa nacelnik Ant. B. Svojstk, Praha-Il., Naplavni ul. ci's. 5.

Jan Novak, 2up. zpravodaj pra2sky.

Vlcata.Organisace vlcat je mladsiai odivetvim skautingu a zakrnuje

V sebe mladez od 8 do 12 let.Jeji prcistfedky hledi se zinocniii chitivyoh a nadsenych ma-

lych hociiu a pfi^vesti jejich iasku k dobrodruzstvi, k hluku a kfiku do spravnych koleji, uskuteaniti jejich touhu po brave praci vyUiCOvanim jistytn dovednostem a konecne podchycenim prirozene tendencs jejich sobectvi vstepovati Jim skautske ideje o sJuzbe jinym.

Nazev vlcat — wolf cub.s (vulf cabs) — obraci se k smyslu liochu pro roimanti'ku. Mali Ivoroive dzungle ztelesnuji ideal poslusnosti, ostrovtipu, cistotnosti, jez chcemc vypestovati i u ho- chd. V divoky'ch smeckach stary vlk je nejlepsi skaut. Nejvyssi vyznamenani, jehoz muzc dosahnouti skauit, je stfibrny vlk. Abychom nasli symbol pfirozeneho mladi, rozikose a nevinmosti, niazyvam-e male liochy vlcaty. V symbolu tom nachazime ze- jmeiia taike zaklad poslusnosti, nebot stary vlk (old wolf), ktery zna vse nejlepe, dovede jednoduchou, pfirozenoo. metodou oa- uciti vsemu cobotne a chtive skauty dzungle. A my uci'me zi'ti hochy pcdile jejich jmena. Nikdo pak neni chtivejsi a pravdivejsi, iiezli nasi malicci s nahymi koleny,

„Do your best," cin, jak nejlepe dovedes, je heslo, ktere niosi V srdci a ktere si navzajem stale opakuji. Zakon vlcat, ktery zim; „V 1 c e p o d v o 1 u j e s e v z d y s t a r e m u v 1 k u ;

Str. 2. „Vudce“ Culo 1-2.

v i c e n e p o d v o l u j e se n i k d y sobe, povzb-uzuje zd'rave snahy a kroiti sobecke pudy. Poslusnost a sebeoviadani — to pfece nejsou pfirozene znaky detskeho veku. Ale za’kon vlcat je vpisuje mladezi do srdci »e vsemi dilsled'ky.

Kdyz byl hoch pfipusten do smecky, nauci se zakonu, po- zdravu a znaTnenfm, Vykona slib, je jmenovan vlcetem a pfijat do Svetoveho Braitrstva Hochii. Slavnostnt pfijeti hovi pfirozene naklotninosti Hds'ke po tajuplnem, obfadnem, ono vtiskne chlapci V dosi, ze uz neni obycejnym hochem, odpovednym sam za sebe, ale ze moisi dbati cti celeho Bratrstva, Otevfe se mu skulinou pohlcd do skutecneho Hvola, nebot slibi, ze bude konati vse, aby byl dobrym synem vlasti, aby byl poslusen zakonu smecky a aby vykomal detine dobry skutek, V tom vice mene zahrnut je priumer cele lidiske moralky a my cvicirne hocha, aby ucini! si pravidLa ta platnymi pro cely zivot. On slibuje — a pokud mu detiska ptmozenost dovoluje — take plni,

Tak siane chlapec na prvnim stupni, Je tu viak uz hvezda — odznak zvlastra vyspelosti — po ktere touzi a kterou ziska zkouskou. Mozno wsak ziskati jestc jedne hvezdy ve zkouskacb se zvysenymi pozadavky. Ale paJc dosud neui na vrcholu. Muze dosabnouti 12 cdzinaku za zvlastni dovednosti, snahy a sluzby.

Jaky je vysledek tohoto vycviku? Je to vychcva, hovict pfirozenosti mladi v nejlepsi'm smyslu, Nefikame, ze onoho skveleho ducha, ktery se ukazujc vsude, kde se mladez evict skautskymi metodami, sami mladezi davame — ne, on v mladezi uz je, my jej jen budtme, povzbuzujeme, siltme, uvadtme na cesty, kde by do'sel neiucinnejstho vyjadfent. Vtme, ze z hochu nevyohovame zadne andely a take toho nechcemc, ale sna- ztme se uciniti je telesne zdrave, dusevne cile, uctme je zpu- scbiim, uskiznos'i, spolehlivosti, cistote, bezodmluvne poslus- nosli. Uctme je sou'stfediti detsky roztekanou mysl v urcitem smeru, pestujeme vytrvalost, podvoilent se autorite. Ve splnent techto pezadavku vidtme vysledky sve prace a hosi zftdka kdv nas zklamou.

Jisto je, ze vychova vlcat must se brati jinym smerem, jinym tempem i jinymi metodami, nez vychova skautu. U vlcat vscchna prace must zustat hrou, kdezbo u skautu kazda hra nient se v praci. Proto spolecna vychoiva vlcat a skautu v od- dtle-je naproisto njedopCirucitelna. Bud' bude omezoviat skauity, bude-li bran chled na vlcata, nebo budou uhanena vlcata, budou-li nucena zaohovavati krok se skauty. Je vsak mozno zft- diti smecku pfi oddtlu a pak starst skauti majt krasne pole vy- chovne cinnosti. Ve vedent smecek se v Anjllii velmi osvedcily zeny a bylo by si pfati, abychom i my ztikali stejnych zkuse- nositt,

Zfizovat smecky je nutno prave jako oddtly s vedomtm okresntho a zupniho zpravodaje, af jsou samostatne nebo, pfi cddilu a nutno je fadne registrovati, Budtez tvofena napfed

Cislo 1-2. „Vudce“ Str. 3.

jadra 6— 12 hochu a po dukladnem vycviku pfibi'rejte move. S vel'kym pocteni nezaci'nejme,

Vyzniam vychovy vlcat — techto skautiikych embryi, jak je nazyva Baden-Powell — je pro sirokou organisaci skautskou vclke ceny. Skaiitske ideje vstepuji se In hcchum ve veku, kde jscm iiejschcpneisi 'podlehnoiuti dojmuin. Ve veku 11— 12 leit, ma- jicc za sebou 3—4 leta pilneho trainingu, vstupuji do skiaut- s.kych cd'dilu. Tenito drub zuslechteneho prirustku je jiste velmi odlisny od „suroiveho“ materialu, se kter'^ musi vudci v oddilu cas'to zapasiii. Uroven oddilu vstupem vlcat nepopiratelne stoupne, neboE od byvalych vlcat, zpracovaneho to iiz elementu, Ize cckati lepsf prdci a lepsi chovani, nez od necvicenych no- vacku, I na vernosti k orgamisaci bude znati pnznivy ucinek. Hcch, ktery je od osmi let diisl teleni skautem, nestane se v 16 letech tulackym povalovacem a lajdakem.

Tak si ve vlcatech pfipravujeme blizkou bndoucnost skau- liiigu. „Kdo uchvatil mladez, uchvatil budoucnost." Zmocnenie se tedy iriladeze, do<kud je nevinna, chtiva, a vedrae ji, abychom jii cdviraitili od armady tulaku a poival.ovacu, ktera rekrutuje svou lidiskiou kofist zejmenia ve velk^ch mestech a mdstech pru-. niyslovVch. 'Oeti nejsou z pfirozenoisti ani tulaky ami lenochy. Priciiime se, aby behem casto neuteseneho debstvi se tiakovymi nestaly, A isou to prave tato leta detstvt, ktera potfebuji pomoci, navodu, sympatie a lasky. Jsme stastni, ze je to oipet skauting, ktery uam dava smer a ci'l,

Je zahodno i zasluzno jitl cestou, kterou nam vyznacuje, Odinenou — ackoliv skaut na ni neceka — bude nam oipravdbva rozkos z prace s temito malymi.

U nas az dcsud nesystematicky a ojedinele daly se pokusy se zavadenim vychovy vlcat. Aby se cele hnutl postavilo na pevny zaklad, projednalo nacelnictvo na sve schuzi dne 12. list'oipadu t. r. pn.avidla, fady a organisaci vlcat na zaklade elabo- ratu pisatele tohoto clanku. Definitivni vysledky jednand jsou tuto uivefejaeny a jsou pro vsechny pociny v hnutt o vychove vlcat zavazny.

^ady a pravidla origanisace vlcat.1. Hosi ve veku od 8 do 12 let seskupuji se v organisaci

vlcat.2. Uceiem teto organisace je: a) pestovati vhodnymi meto-

dami inteligenci mladeze, b) vyvijeU jejl zrucnost v ruzne praci,c) ucili ji ochotc ke sluzbe jin^i a d) starati sa o jeji telesne zdravi.

Str. 4. „Vudce“ Ci'slo 1-2.

Organisace.3. Jakykollv pocet hochii tvofi s m e c k u. Je-li hochu pres

36, iDstanoveiii bud jeden nebo nekolik zalstupcu vudcu,Je-li smecka pfifadena oddi'lu skautu, nese i jeho cislo. Ne-

pfiradene smecky ozn.aci se pismeny.Smecka je opravnenia noslti svuj tioltem.O fitiancich smecky plati totez, oo o financich oddilu,4. Uziti systemu diruzin nem ve smeSkach nezbytne, Tvofi-Ii

se, pak fika se diruzine s e s t. k a, a sklada se z peti yl'Sat a sesteho.

Stupne.5. V 1 c e. Kdo chce diosahnoiuti tohobo stupne. musi b' ti ne]-

meine 8 roku, Kdyz pfesyedci vudce, ze zna zakon vlcat, pozdrav a znameni, sklada tento sHb:

Slibuji ciniti, jak nejlepe dovedu’1, abych byl dpbrym synem sve vlasti a poislusnym vlcikem

zakanu sniei6ky,2. abych kazdy den prokazal nekomu aeco dobrebo.

Zakon sinefiky zni:1. Vice podvoluic .se vzdv starormi vlku-2. Vice nepodvoluje se nikdy sobe.K r o i {viz obrazek).

C a p k a temne zelena, sc zlutym. lemovanim na svech a s cdznakem vlcat zpfedu.

S a t e k V barve smecky, volne uvazany u krku a na koncich.

Cislo 1-2. „Vudc Str. 5.

J e r s e y (dzerzy), pleLena kazajka na zpusob svetru, ale s pfelozenym limeckem v barve modre, hnede, zelene nebo sede,

K a 1 h o t y kraitke .nad kolena, modire nebo hnede.P u n c o c h y jalkekoliv barvy, prelozene pod koleny.B o t y n e b o s t f e v i c e cerne nebo hnede.O d z n a k d r u z i n o v y (sestky), rovmaramenny trojuhel-

nik o zakladne 4 cm a ramenech po 5 cm z barevne latky v bairve sestky (libovolnel, pfisity na levem rukave blizko pod rameneim, \ rcholem vzhuru.

P a s k a, oznacuiici smccku, iako paska oddiloiva, se jme- nem sldla a cislem (pismenem) smecky, pfipe-vnena na leve strane prsou.

T 1 u m o k pfimefene veliky.P l a s t e n k a nebo nepromokavy kaba/t svrchni.Nic jineho nesmi byt zfeime moseno.O d z n a k vlcat (vlci hlava, viz cbr.) iideluje se mlstni orga-

nisaci (kde te neni, okr. zpravoda-jem) na doipoiruceni vddce vlcat. Je vysit cervene na cernem a nosi se na leve strame prsou prisity nad paskou smecky. Vlastnictvi tohoto odiznaku ozniacuje no&iiele za organisoivane vice. Aby im'stnf organisace byla opravneoia odnfti odznak pfi resignaci nebo suspensi, podrzi si jeho vlastnictvi a odznak pouze za poplatek puicuie.

6. V i c e s j c d n o u h v e z d o u . Aby vice dosahlo prvni hvezdy, musi

a) znati uspofadani narodni Vilajky a spravny zpusob iepho vyvesovani,

b) dovesti uvazati ctyfi ruzne uzle,c) dovesti mctati kozelce; skakati ponozmo pres hocha

stejne vyse; honili obruc; zacviciti jedniodiichou sestavu z prost- nych nebiO zatanciti kozacka; hazeti micem pravou i levou ru- kou, aby ihicch ve vzdalenosti 10 m chytil ctyfi mice ze sesti, chytiti mic, hiozeny mu ze vzdalenosti 10 m ctyfikrat ze sesti hodd.

d) pfedvesti dve skautska telesna cviceni a znati jejich vyznam*),

e) ved^i, proc dychati nosem, proc miti ciste nice, zuby, cisfe a ostffihane nehty,

c) byti nejmene 3 m.esice vlcetem.Hvezdu udeluje vudcc. Nosi se na capce vpfedu, 'pravo

od vlciiho odznaku. Kroj jako vice.7. V 1 c e se d v e m. a h v e z d a m i. Nez dosahne vice

druhe hvezdy, musi dokazati:a) ze zna abecedu Morse nebo semafor a dovede pfecisti

a odeslati 3 pismenia ze 4,b) ze zna asm bodu kcmpaisu,c) ze umi zazpivati obe liymny teskoslovenske,*) budoii Nafelnictvem stanovona.

Str 6. „ Vudc Cislo 1-2.

d) ze dovede zhoto\iti model cehokoli ze dreva, hliiny, feo- vu, lepenky; neho ze dovede neco utkati, uplesti, vyrezati; ze dovede provesiti osm kreseb (tuzkou, hrudkou nebo stetcem) narodm'ch vlaiek, pfedmetu z okoli, zvi'fait, vyievu ze zivota a pod.,

e) ze uml vycistiti par bat, roizdejiati ohcn, sloziti pekne saty; d'obebn'oiiti se zpravou nejmene o 15 slovech, I'l-i urcitou cestou a zpravu dobfe vyfi'diti,

f) ze dovede osetfili pomaneny prst, spaleninii a zna nebez- peci znecisteni rany a skrabnuti nehtem,

g) ze zna pet skautskych telesTV ch cviku i jeiich vyznainh) ze si spofi,c) ze byl po 6 mesicu ve smecce vicat.Druhou hvezdu udeluje mfetni sdruzeni fresp. dkr. zpravio-

daj) na daporuceni vudce vicat, N/csi se na capce vpfedu vlevo od odzniaku vicat, Kroj jako vice.

8. Z a s t u p c c s e s t e h o zastava sesieho, je-li nepfito- inen, Kroj jako vice, nad levym loktem nosi na rukave zliit'ou stuzkn 4 cm dl. a 0.8 cm sirokou.

9. S e s t V je ustancven vudcem, aby vedl druzinu (sesitku). Muze to byli vice i skaut. Nosi dve stuhy barvy zlute, 4 cm dl. a 0.8 cm sir. nad le-vym loktem na rukave.

Vedeni.10. V u d c e v i c a t , Kvalifikacc taz, jako vudce skautu,

zada se vsak mimo znalosti ,,Zakladu'' i duk’ladne sezn.ameni s podstatoiu a metodami vycviku vicat. Pro tento lifad jsou zejmena zeny vitany. Je-li smccka pfifadenla oddilu, vudce skautu ma vrch.nS dohled, maze vsak vsechnu odpovedncst za smecku pfenesti na vudce vicat. Jmenovan je mistnim sdruzeni'm za souhlasu obou zpravodaiju, Oisvedce-ni chdrzi od nacelmictva Svazu. Kroj jako \iidce bez ramennich stub a odznaku sikaiut- skych. Misto toho mosi odzniak vicat cervene vysity na levem ndcave kosile nad loktem.

11. Z a s t u p c e v u d c e v i ca t , Kvalifikace jako pro vudce. stafi v.sa .k staci 18 let. Kroj nosi jako vudce vicat se zlutym. cdzniakom vlcim na levem rukave.

12. Z p r a V o d a j e m okresnaim i zupnfm je pro vlcata pn- slusny zpravodaj skautsky. Jeho zastupce muze vsak byti vy- slovne ustanioven pro vlcata,

Ruzne.13. O d z n a k y za z v l a s t n i d o v e d n o s t i , z r uc -

n o s t i a z a s 1 u h y, Budou pazdeji zvlast stanoveny podrobne.14. O z n a k z a d o b u s 1 u z b y je pro vlcata i vudce li-

povy liste.k, po jedncm za kazdy rok slluzby.

Cislo 1 - ,,Vudce“ Str. 7.

15. R e g i s t r a c e smeceik a imencvani vudcu fidi se pravidly pro legistraci cdd'i'lu a cinfcvm.iikti skautskych.

16. P o z d r a V a z n a m e n 1.P i n y p o z d r a v kona se pravcu rukoit se vztySenym

ukiazoivackem a prostf. prstcm rozevfenym tak, ze uikiaziovacek dioltkne se capky. (Viz obr.) Zdiravi se iim vudci a pod.

P o l o v i c n i p o z d r a v kona se tymz zpusobem, (enize ruka pozvednc se jen do vyse rarnene. Tak zdravi se ylcata mezi seboiu i se skbuty.

17. C i n o v n i c i v o r g a n i s a c i v l c a t fadi se v hod- nicst be'Ziprostfedine za cinovm'ky skiautske, ncmaji vsak vykon- ne mioci mad skauty.

18. C 1 c n s t V i a p f e s t u p o v a n i. Nikdo nemuze byrt clenem djvou nebo nekolika smecek, ami smecky a cddlilu za- roven. Stava-li se ■vice skauLem, pcitfebuje pfestupni list jen tehdy, Ma.si-li se k jinerau oddilu, nez ke kteremu patfi jeho rmecka. Kdia vysboupil ze smecky, nemuze byti pfijat do jine, ledla aiz za dva mesice. Ma-H pfestupnl list, muze b- ti pfiiat bned.

19. D i v a d l o . Vlcata v kroii nesmeji vystupov'ati na divadle nebo podiu pfi vefejnych pfedstavenicb, nejsou-li to iejich vlastni podiniky.

2C. V y c V i k v l c a t oddelen biul od vyc viku skaiutu na tolik, iriia kolik jevi se byti praktickym a uzitecn-ym. Skaut, cki- ny jako inis'truiki'cr u vlcat, cpravnen je nositi vlci od'znak r? prsou Ma doporuceni vildce vloait.

'<<>>■

Skautska literaiura.Skaut ceskoslovensky. Pi-aklicka pnrucka ziialosti ue-

zbytiiych kazddmu skaiitu. Sestavil prof. Bofivoj M u 11 e r, clen illavniho Stanii Ctskoslovenskyrh skautfi Badeu-Po- wellovycli. Svazek 1. T raha 19‘20. Nakl. Gustav Volcsky. Gona 18.60 Kc.

Kdyz isem docetl poslodni strajxku tdto knizky, fekl ismii si, zo jp Skoda fasu, pracc i papirn na odbprny posu- dek lohoto dila. Kazdy chlapec zo druhe mbst’anky uajde V nf celou fadu chyb a zasadnicb oiuylfi i zcpta so bezdeky: A tevdile pan s tak zmatonynii vedomostmi a znalostmi chce nam radit, chce nas vest? Ctenaf skutociie nevi, bezi-li tu o Tuilounky zertik, kdyz autor veci uojprimitivnejsi vyklada zpusobem pokud mozno nejlmnuctbisim, aniz by se jen je- denkrat usmal, fi jde-li tu o hrLsnou neodpovedriost, kterou nanejvys seriosui buutt skautske rna se zdiskreditovati.

Str. 8. udce“ as lo 1-2.

Stacilo by fici: Knizka je typickym pfikladem, jak se pro mladez skautskou psati nenia a nesmi, je to kiiiha, kde s ob- divuhodnym smyslem pro kontrast Je ol)racena na ruby pravda i jednoducbe pojmy.

Tak snadno vsak se pfecc knizka odbyti neda. To proto, 2e autor zapoCal ji se zlou vuli. Nechceme a nedovedeme hoV teto snaze nasledovati a abychom ulomili hrot vsem vv- tkam a vyCitkam, dokazeme sve tvrzeni o l)ezcenno>ti knizky fadou faktu, jez pan profesor nebude leiitokraie moci popirati ani vykrucovati, protoze — na stesti — jsoii tistena cerna na bilem.

Uvod knizky zaeina takto: .,,Prvni ceska pfirucka skau~ lingu A'ysla r. 1913 peCi prof. Mil. Maixnera a Mil. SeifertaV Beroun§. Tato velice strncna, ale dobra knizka byla A sak brzy rozebrana.“ A dale pise se; ,.Dosavadni u nas vydane knihy byly vetsinou poinnckami propagaCnimi, v nichz skautsky material nebyl sysiemaiicky srovnan.“ Obe tvrzeni jsou nepravdiva a feknfime lined, Jen proto, aby ho§i se nedovSdeli, ze pro skaniing pracoAml a o ngm psal prof. Svojsik. Pan profesor dobre vi, ze v r. 1912 vysly Svojsikovy p f i r u C k y : Tabofeni, Unieni pozorovati, V pfirode, kde skautsky material b y I systematicky srovnan. On take dobre vi, ze v kvgtnu roku 1912 vysly Svojsikovy „Zdklady Junactvi“ , z nichz, Jak pfiznal, sam se skautingu ucil, ale ty knihy napsal Svojsik, nutno tody zn.amost o nich potlacit. Kdyz mu toto Jednani bylo vefejne vytknuto v Clanku „lnteligcnt, ktery lze“ , p. profesor Muller obratil, a v „Case“ Jal se svym zpusobem vysvetlovati, to ze nejsou „pfiru5ky“ , protoze Jsou tluste, t§zke a Je pry v nich „beletrie“ . P fi tom v.sak pfihodilo se mu hned nekolik nehod. Svojsikovy pfi- rucky az na „Zaklady“ Jsou tenke. Iehk6 a neni v nich beletrie. Zbyla by tedy ta tloustka a vaha „Zakladu“ . Tu v§;iV pan profesor — zda se, ze z naivnosti — plete pojem „pfi- rucni“ a „kapesni“ . Nechf pfijme tedy malou lekci; „Boy scouts of Amerika" Je „the official H an dbook“ se 404 strankami; ,,The H a n dbook for Scoutmasters" md, pres 600 str. a ma format i vdhu „Zakladu“ . To tak namatkou ze skautske literatury. Nebo: videl uz nekdy pan profesor ony nemecke „H an d buchy", spalky to o nekolika tisicich stra- nach? Zna pan profesor nektery „H andatlas“ ? Mam „pfi ruce" Andreeu\^ ktery 5V> kg! Tedy: k a p e s n i slov- nik Je takovy, ktery mohu nositi v kapse, p f i r u c n i slov- nik Je takovy, ktery pro svou potfebu mam stale po ruce. Za- mlceti „Zaklady Junactvi" prava nemel a nepomohou mu plane vytaCky, nebot’ pomlcel o nich i v kapitole „Skauting u nas“, kde format a vaha knihy nebyly na zavadu.

Skauting definuje p. prof. Muller takto: „Skautstvl Je sdruzoA’'ani (neb spolcovani) mladeze za ilgelem sebevy-

Cislo 1-2. „Vudce“ Str. 9.

chovy.'' Zrejnie nespravne, nebot’ skautovati mohu i sam (o.^aiuely skaiit), je tu i vychova vzajornna a sebevycliova jc pouzo jednou ze slozek skautskeho systemu.

Skautum uklada po\innosti naprosto nesplnitelne: ,,/de ti skautstvi uklada, pomahati d e n n e vsem 1 i d e m d o 1) r o V VI 1 e V k o 11 a n i j i c h d e n n i c h p r a c i a p o V i 1111 o s t Jak tolile, rnily skaute, dokaies, vi jen Bull - a pan prof. Muller.

„Krnest Thompson Seton napsal knihu „Woodcraft“ (Zalesactvi, zivot v divoke pfirode c i l i v dzungli.) Tak pan autor. Je ledy ka.zda divoka pfiroda dzungli? A jsou dziingle take v Sevenii Ainerice? Chrete poucovat mladez, pane prolesore. tody painatuito, ze jen Qui bene distinguit, bein' docet.

Anglieka organisacc „dle nejnovgjsich zprav gen. Sira Badena Powella“ je podana zcela chybne. Budou-li se B. 1*. .'.kauti organisovati podle navodu tohoto sveho represen- luiitu, nername nicebo proti tomu.

Klasicky — ve smyslu tendenci p. prof. Mnllera — psana je kapitola ,,Skauting n nas.“ Cela propagaCni, lite- rarni i organisacni cinnost prof. Svojsika odbyta je, mimo jelio jmeno, ctmacti nic nepravicimi slovy. Co fek- nou Vasi B. P. skauti, ktefi pfece Cinnost Svojsikovu znaji a chteli jej jestC pfed rokem ziskati za sveho nacelnika?

Zato dozvite se hodne o „dCtech Svobody“ , „detecli Ziveny", „detech 2izkovych“ a j. Nekonstatujeme toho z nrazene jesitnosti; ani bychom si nepfali, aby nam pfi- tomna knizka delala reklamu. Jde nam jen o pravdu a spravedlnost: nebot’, kde jsou dues ty vsechny „D6ti“ , jaka je jejich cinnost, proc jejich tviirci a vddci je opustili? Nainitnete-li, ze so slouCily s jinymi organisacemi, pak do- kazujete jen, ze nemCly ani zakladu ani pfiCiny sveho vzniku a mluvite jen pro neinformovane. Kdo vgc zna, Ti, CO a jak.

V knize se tvrdi; „R. 1919 utvofen p e 6 i prof. Maix- nora Svaz skautu rep. Ceskoslovenske." Az vefejnost jednou pozna tu „peCi“ prof. Maixnera o zalozeni Svazu, pak budete, p. profesore, litovat, ze jste tuto vetu napsal. Vy vsak dobfe zndte historii zalozeni Svazu, byl jste pfizvan k praci jeho zakladatoli — a pfece takhle pi§ete! Mam Yarn tu ocitovat Vase slova o ,,pravdymilovnosti a pravdi- vosti VO vsom“ s 25. a 26. stranky Vasi knihy?

V oduvodngni. proC chysta so utvofeni „Obce Ceskoslo- venskych skautu Baden—^^Powollovych", pravi se mezi jinym, ze proto. „aby zduraznona byla n a r o d n i vychova os. skautu". Cekate tody, ?.e tato „druha“ pfirucka skautska rkznymi rysy vykresli takoveho skauta a vytkne mu prognantno ucel. oil a prostfedky, jak Csl. narodni raz

Sir. 10. „Vudcc“ Ci’slo 1-2.

budo se jevit v jeho zivotg a skiilcich. Nez, cliyba lavky! Jako u vsedi karatelu svazoveho skautingu, pfestava se i tu na poiilie frazi. M iti ji obsah, iikazati, jak a co Ciniti, iiedovede ani tato kritika. A tak se mluvi mlbave o tom, ze „je vsak predevsbn zapotfebi iijievniii a zvysiti vnitfni bodnotu," (jak? touto knizkou snad?) „aby se mobl stati novuu (jakuu iiovou?) cestou vycliovy Ceske povaby ve vsem poctive, pj'avdive a Cestne". A bned se pravi, „ue- dostibl dosud c i z i n y“ . Povaba poctiva, pravdiva a Cest- ua je vsak idealem vselidskym, be vyliradne feskym, a tak jsine zase tarn, kde jsme byli.

Podle 6. bodu skautskebo zakona ve vykladu p. profe- -;ora budou P>. P. skauti pfateli zvifat. Poiifame, ze ostatni skaiiti budou pfateli c e 1 e pfirody.

Kapitola „Sebcvycbova“ — neldedie k stylisaci a casto spornemu podkladu ideovemu — ma pro Ctenafe, do po- m§ru ceskoslovenskebo skautingu zasvecenebo, pacbut’, jejiz podstatu necbci tady sifeji rozkladati. Definice: „2iti, to jest razne jednati," je uesmysl a konstatovani, ze „po- rusovani poctivosti tresta jak lidsky zakou, tak i zvifata mezi sebou,“ je uzasne naivni i v nazoru i v dikci. .leu racte domysliti, p. profesore, jak ua pf. kozy trestaji „mezi sel)ou“ nepoctivost!

Marng byste so v Ceske literature slianeli po neCem zmatenejsim a konfusnejsim, nezli je oddil „Telcsne zdravi“ V pfitomne kniXce. Podle pana autora zije clovek pfi- rozeue jen ,,pokud se pobybuje s t a l e na svezim vzdu- cbu“ . Siroce se vyklada o plicicb s originalnl terminologii; „prudusinky vydouvaji se ve sklipkovite vydutinky a na konci V malounke vaCky“ , afkoliv praAo vacky ndlevko- vite (infundibula) maji steny vybloubene v Cetnc sklipky plicni (alveoly). Ale eo je novackovi konec koncu do tobo a proto, proC psati o vececb, ktere neovladam a zatezovati booby zbyteCnym balastem? 2e by se fadnym okysliCova- nim krve „uspofilo na jidle“ , je viee nez pocbybno. Autor ibtCd rici, f>e se vyzivne latky lepe zuzitkuji, a zkusenost uci, ze pfi dobrem traveni je tim zdrav&jsi blad a jistC i panu proiesorovi po dukladne procbazce lepe cbutna, sni vice a tody „neusetfi“ . Odstrabovanv Skodlivin deje se ■dedvinami a tlustym stfevem". Tu cbodi koCka koleni borke kase. Co si z tobo boob vybere? ProC se bojite, p. profesore, slova inoC, kdyz se nebojite fici pot, kdyz se ne- lekate slov, ze „na ClovCdai b n i j i (!) <upinky kozni?“ flidco tkane kosili se fika „dirkovana‘d radi se „cbod’ vzdy 1)0 sluneCni stranC ulic, na s-everni bnji bakterie a plisne, jez nak vdecbuies," .laky .zazraCny prostfedek p. profesor ma, ze ani za vCdro nedo.stanou se k nenm ty bakterie z jednobo ebodniku pres jizdni drabu na ilruby? „Cerna

Ci'slo 1-2. „Vudce“ Str. 11.

harva tolu nezdrava, zvlastg norvi^m“, je take jisto origi- lu'liii poziiatek. Pfed „pmvaneni chran Idavne o 6 i“ , ale lined se pravi „telu iieuskodi, z\dast& pohybujes-li seV neni". Ib'azuj, niily skauta, co s otima, chodis-li v prii- vam;. Klapky, fntral? „Netti le/o, ani s t o j e " : to tedy budes-li si chtit peeidst vyldafku, neho oznameni na narozi, vpznii s sebou stolir-ku, liralre jiinaku! „Zast’ a Imev pu- sobi blavne na ledviny a jatra (zloutenka)": tu mane vzpo- ininam na svou bai)if‘kn, ktc'ra vykncbavsi busu a nalezSiV jatrecb velkou zluf, jistil.i vzdy; byla nejaka zlostna! Ale to byla babifka a no profesor.

Kajiitola o apravne vj'zive je nz maloin bnmoristicka. „.Iako spatny vzdncb, tak i vadna. .spatne iipravena a nedo.stateCna potrava tvofi vailnon krev a tato pak chatrnou jakost mysleni." 0, vy basnici, m.alifi, luidebnici, uCenci, vyinilezci, ktefi jste tak casto hladoveli, jak cbatrna byla jakost vasebo mySleni! Sve kolegy cbemiky potesi pan prof. Mnller touble vetou' ,,Strava ma sestavati — — — ze 32 g trdn potrebnycli soli. Jsou to blavne: z e 1 e z o, Vci pnik, f o s f o r, b o r c i k , s o d i k. c b 1 o r, a d r as - 1 i k, pak kncb. soli denn? 5 g.“ Pane profesore, si tacnis- ses . . .

Kobo nasyti tend ,,1 az 1V!> listu i kofenn neb salatii z nicb niku, n5kolika ofecby a IziCkon bycli rad znal. Nemene skvela je

Izici f e r s t V e zeleniny, s 2 brambory, 80 g mouc- tvarobu" pfi obede, toho vefefe: ..konsek chleba se

2 jablky tprostk. vel.).“ Xesfastne Rakoiisko, ze nebylo ti dano oiijevili toboto gcnia vyzivy vfas! Pyli liycbom to jeSte snad „vydrzeli“ nejakou cbvili. V ovoci „prav5 pod slnpkou iilozeny json bin'iky, obsabnjici dnlezite .soli, z r n k a s k r o b u a bilkoviny.“ Potravu polykej, az je zci'ia „tekutou“ . Klasirky je tento odstavec, a nelituji napiru na jebo opsani: „Ka:''.de sonsto, jeboz neni telu nezbytne tfeba pro po.dlu a stavbu ustroji, je pfitezi zaziva- cim orgamim a soustave nervove, jezto ve strevech kvasi nebo Indjo a tvofi jedy, jez trdo bnbi. Alimo to nadbyteC- non, blavne niasiton stravou a soli, tvori .se kyseliny, jez se neutralisuji sodikem, ktery jioblcnji z krve, a kdyz jiin tento nesiaCi, niCi ki'vinky i tkbn telesnou, aby se zinocnily jejicb draslikn a cpavkn.“ Dal jsem into mota- ninn pfeeisti nekolika novai^kiim. Mobn pi’ozraditi, ze „rozbazovali nice vzbiiru jako pfi velikem lidivu."

Skantskou prak.si p. profesor vyklada znamenite. Zde ukazka: „Utvofi fetez takto: Rozdeli se na prve a drnbe. P r v n i ])ostouni vpfed, rozestoipii se na delkn tyci. skloni tyee po boky vodorovn? a drzi je nprostred. D r u z i vston- pi mezi ne (dp mezer) a ncbopi tyCe obou sonsedii za kon- ce. S V o i i typ drzi nprostred jako prvi.“ Kolik to maji

Str. 12. „Vuclc C:'s!o 1-2.

vkisme riikou ti d i' u z i skauli? .Mokre boty vycpava p. pro- Icsor pfi yii.seiu niiiuu jiiu' i z r u i in. Pak siiad je da se- mli't na mouku. Imi, proti guslu —

0 prvni poinoci napsal Idkaf-odbonuk a pfi tom prak- tii'ky skaut lolo: '/. obsaliu fasti o prvni pomoci mam ten dojom, ze pisatel, co ziv, nebyl na zadiif skaulskp vycliaz- ce a jmonovite no v krajidi ceskyoh. .linak by dobfe vedel, ze Ickarnifka, jakou navrhuje i)io ceskoho skauta, je zby- tcciiym balastem. .Snad by bylo nejlepe, aliy kazdy skaut mel malou pfenosnou nemocnici a sam ovisem diplom <loktora veskerebo lekafstvi. Alespon podle tobo, co vsecli- uo so mu dava do ruky (kokain, opium) a co se po nom zada, neobesel by se bez odborjieho studia medicinskebo. Pak je samozfejmo, ze je lekaf zcela zbytecnou osobnosti. Ostatne mame (podle p. prof, i^inllera) v republice tak malo lekaf 11, ze je ke kazdemu nekolik bodin cesty. Pisatel kniby zapomina, ze skaut je liocli 11 -181ety a ze je neradno nektore z leku dati mu do ruky a raditi k nekte- rym, v knize uvedenym zakrokum. Beda tomu, kobo by autor podle .svycb metod cbtel osetfovati. Prave tak pi’a- podivne a nove json nf'ktere nazoi’v avdorovy na fysiologii. Rovnez jebo hygiena je origineliii. Ze vsobo je videt, ze vec psal ignorant, jak, ve skantingu, tak v medicine.

P fi pochodu p. profesor radi noby mirne obybati, a odUvodfiuje: „Tezi.ste (vaha trupu) smefuje pfi tom stale k zemi mezi obe v y k r o c e n e n o li y“ . .lak moiiou byt o b e noby vykrocene, nepochopi mimo p. profesora na •svete nikdo. Nesikovna stylisace zavinuje tento komicky pasus: „Muzes-li, jdi cast cesty bos a boty pfivaz snero- vadly na tluraok. Ujde,s d v a k r a t tak daleko a rychleji nez V botacb.“ Tedy: uidu-li km za 12 min., zuji boty, pfi- vazi, jak udano, a pak mi trva km jeii 6 min. Nebo; ujdu-li denne obut fekneme 40 km, vykonam bos 80 km! Jaky klam byly ty sedmimilove pobadkove boty! Ted’ vis, .skaute, ze to nemusi byt ani boty, stafi, bndes-li bos. Zizen „dobfe zazenes soustem s l a n i n y s cblebern; namasti rty a sliznici, pocit zizne ibned zmizi.“ Snad proto, ze je sla- nina slana. „Nejlepsim n a p , o j e m na ceslach je o v o c e, V Idle ferstvo, v zime suscne.“ „ATas-li na pochodu neod- liylnou zizen a pfijdes k fece nebo potoku, zuj boty, necb noiiy vyveli-at a ponof je i a cbvili do vody. T e l o n a- s a k n e v o d u, kteron potem ztratilo, zizen pfestane.“ Ib'o jistotu Inda by snad dobra na kazdou nobu myci bou- ba. ja jen radim, nenecbati ve vode nobou pfilis dlonho, aby s(' nedostavila vodnatelost mozkn.

„Zpivas-li, nopfej si oddeclui, jak yilice vyzadiiji, mezi sloliami neb i slcvy iiisne." To ovseiu pan profesor asi nikdy pfi pociiodn nezpival, jinak by vedel, ze zpev pfi

1-2. „Vudce" Str. 13.

pochodu jo rytmickou pomuckou osvezovaci. Oddechnouti inozno jon i)o ukonceni melodickelio a rytmickeho celku, fi'iizo, lie kde clici, mezi kazdym slovem, jak plice vyzadiiji. Skauti to dovedou dobfe, neni tody tfelia takovymi ovaiigolickynii radami jo masti. Doma pfi boufco rozsve- cujo pan profesor z a r o v k i i . Ovsem jonom ve mosto, na vonkovo liroin nebije. Nebyla by lepst liroranicka?

Pfi signalisovani doviinc so, ze „al)ecoda semaforova so'-ilavona je z ruznych poloii d v o u vlajek.“ A pfoco prvni

(pisniona a, b, c, d, o, f, g) ^dajkujo so jen jedinou vlajkoii! PaiTudna slova znafek abecedy Morj^eovy, ktera )). profosor opsal z III. rof. fasop. Jnnak, snazll so podle sil svych vylopsit. Dopadlo to takble; C —.—. ma pametni hlovo „c i 1 o V n i c i“ . P. profesor dal „c v a 1 a j i c i'‘, pfi ooiuz pfoblodl, ze poslodn’i slabika tohoto slova jo dloulia, aC pfipada na teSku. Zda se to sice neuvefitelno, ale neni ])ocbyby, zo viibec nepochopil principn techto pomocnycb slov, ktoi'ii opsal boz iidani pramone. Nebot’ L .—. . fixuje ,,1 is c i d on p a on na tecku je pfecc dlonhe. Znameniteje Y —.------ : ,,Y v a n m a v a“ , tedy Ivan s ypsilonem ajosto na dloulion dobn kratka slabika. Ci snad Yvan? Je toho p. profesor schopon, nebot’ i do tvorby slov se ponsti a kamony silnicnl s oznaconim kilometrn nazyva .,kilometr- niky“ . Tody skladaci rnira 1 in je podle toho „motrnik". ("lasopis Nasc fe f so pot6§i.

' P'fichazinie ke kapitole „Znalost prirody“ . uvode autor pravi: „Kapo.«ni pfiruCka nemiize byt colon zoologii, l)otanikon, geologit” V tom s nim dokonale souhlasime. S k a a t s k a pfirucka obsahnj pouze s k a u t s k o disci- pliny (tabofeni, pozorovani, signalisovani a t. p.) podrobne. Co jo z jinych disciplin, o tom bndiz vyznafiena pfislnsna mira znalosti a udany prameny k podrobn^mn ponceni. Jak to vsak p. profesor provedl! Zafina geologii. Te je opravdn malo, aie staci. Je v ni totiz dosloA^a vse obrdceng. Tiula a svor nojsoii „zrnite“ , ale idealno vrstovnate, „tvrde“ bfidlice nejsou nejstarsi, ale A'§eho mozneho stafi. Pokra- cnjt se o rostlinstvn zase s omluvou, zo toho bnde malo. Alo naopak jo toho zaso vice nez dost. Vyfitaji se stromy a kofc s takovymito blnbokomyslnymi poznamkami; „Li- ska — stromek (kef) nesouci liskoA'o ofisky. Mernzalka — zahradni kef ovocny. Trnka — ozdoba mezi; kdyz kA'ete, je jako snebem obsypana. Svestkn — znamy strom ovocny. Tfoson — strom ovocny, nesoiici tfosne." On by totiz nektery novtipny skant bez p. profesora myslol, zo na tfesni roston — lirambory. Kdyz takblo antor poliskl pet stranek, leka se sam te pnstoty, vynechava „kvetiny a rostliny vytrvale" a pfistu])nje k „nasemn obili“ , pfi cemz se mu z knihy ztratil oves. Xn, patrno to neni obili. Za to na honbacb si

Str. 14. „Vudce“ C'slo 1-2.

dolozil. Na 16 strankach opsal celeho Mackd i s jeho cliy- bami. Houby deli na 9 celedi (vi p. profcsor co je to „ce- led’“ '?; a mazi nimi i tulo; ..ruznotvanV’, charakteristika: ,.tvai- neurcity". llolubinek je podlo nebo „as 27 drubu, z nicJiz ti'i jodovate a sedm nojcdlycli'' aC jc jich znamo pres 80. Vaclavka „ina klobouk 5—12 cm sir.“ Videl jste, p. profi'sore, nekdy vaclavk.v na li'hn .’ A s klol)onkem 12 cm §ir.? „Tuzc stare hfiby ne !)irej,“ pravi autor, „ale rozlom klul.iouk a z a h r a b pornziui j) o d m e c li, „n a s e m e n o'‘ — aby to vsechno sbnilo, d skaiite! Z pouCeni o zivocisstvu vy!)iram tyto.pei-ly: ,,Koze.sina tchofe zapacha.“ „KolCava i volke since zardcusi p r o k o u s n u t i m tepny". Kolcav- ka cili lasicka „pronasledovana i clovekn nebezpecna!“ — neboC, jak znamo, casto cloveka p o d f o ii k n e. Krysa pry „vse hryze (inimo kov)“ . ’daly Brehm, vydany u Kobra, pravi vsak: „Nojsilneisi diibove fosny a tluste zdi nejsou ji dost pevne, vSnde se prokouso i p r o b r a b e " , ze ano, p. proic.sore. Bylo by zajiste podivne, kdyby bryzala i kamon. O })tacich se dovime tyto podrobnosti: „Bravnik pfileta V nnoru, bfcznu odlcta v fiinu. Zivi se bobnlemi." Dlask pfibnzny penkave, zivi se biludemi." „Konopka, xiodobna pgnkave. Pfezimuje.*' „v§oni>alek, barvy Imede, splba tesne po kmeni. Pfezimnic.“ To ses poucil, vedychtivy skaute! Krasne uvedeni json ,,Plazy", zejmena tim sirokym y. Kdyz byl popletl p. profesor dnkladne n badii znaky rozpozna- vaci, konstatuje s vaznosti, hodnou vekovite pravdy: „Zmije jest jediny clovekn nebezpecny obojiivelnik n nas zijici.“ Uvadim bez poznamky. „Cerstva krev uliofe lest iedovata": to ctu poprve a v teto knize. C.lenovci, m6kky§i a ti ostatni se panu profesorovi docela zti’atili. .V vypadla take „mala mineralogie“ .- Pan profesor se dovola sve pfcdmluvy, nebo rekne, ze to bude v 11. sJibovanem dile. Tn so vsak ptam, proc nerniisi skaut novacek zmit belaska, cbrousta, kobylkn, vapenoc, kfemen, kyz zeleznj, ale musi znat nekolik .'Ot bub? A nebylo by lip misto tecb poznamek beze .smyslu povedet radeji neco o akvaristice, fotografovani a kresleni zvifat a pod. To, co se tn povida, najde skaut vsechno bez cbyb a lip ve sve ucebnici ])firodopisu.

P fi tabofeni radi se .,pfenech vafeni ve stalem tabofe zkusene osobe.“ Tody snad najmouti kucbarku, jak by k tomu pi’isel skaut, ktery umi nabodon vafit, aby osizen byl „o 5as ke styku s pfirodou a k cinnosti skaiitskd“ po celou dobu taboreni? „Odstran z okoli obniste vse, co by §ifeni ohn6 mohlo napomabati. Nejen zainet’, ale radeji vodou polij“ — a budes po celou dobu vafeni slapat v blate, 6 skaute cistotny! .fe videt, ze pan jirofesor, v.eren sve za- sade, nepise z praxe. Knedliky se pfipravuji s „v e j c e m i “

Cislo 1-2. „Vuclce“ Str. 15.

ii lake konserva s „v e j c e m i“ staci pro 5 o.‘<ob. Ma-li to ttyl vtip, ,‘<nad by bylo lepe iizi'li i)razsk4ho s „v e j c i m a“ .

„K pasu bore .skaut: 1. 4 m dl. i)rovaz na vetrani pfi- kiyvok a .<u§oiii pradla; 2. luiz silny n pr. boku; 3. polui lalo'v; 1. lo]>atu; 5. sekyrku po pr. toz kapes. pilku, kukat- ko iieb dalekobled a fotografic-ky pfi.'^troj." To vse na pasu. Dost, ze! „Do kapes tUimoku: 1. L6karni£ku; 2. Klosetovy (!) papir. 3. Novinovy ])apir; 4. Mapy, po p. pnivodcc po kraji a kni'?.ky, k t o r e si be r e s s se- 1)0 11. ‘ Doziiamka zajiste dule?-ita, a)»y hloupy skaiitik ne- dal do kapes tlumoku i knizky, ktere si n e b e r e s sebou. Na labor .so liere mezi jiiiym i ,,vlajka s kladkou a .sftiirou I; \ylazeiii iia sto?.av 6ili totemovy kul.“ Vite, pane profe- sorc, CO je lo totemovy kul? Az budou Va§i skaiiti vytahovat vlajku na totemovy kid, pozvete mne, prosim, rad liycb lo uvid?l.

Nikteri' bry a zabavy jsou hodny sveho autora. Tak zavoily o (!) vafeni vody, hadi kruli s klasickym popisem, skudce V labofe uloupi cerveny „hadr“, „jen na vodg“ hraje se V e 1 r y b a, aby snad nekdo nejezdil s kanoem po suchn. Zapas kanoi dgje se liazenim velkeho raiCe nebo pytle s korkovymi zatkami. „Plavec, jehoz kanoe pfevr2eno, pro- hrava.“ Pravidla bry zadna, a zda se, Ze p. profesor si plete kanoe s mai'iasem. Kanoe se ani v propusti nepfevrhne, jak by tedy hozeni'm velk6ho mice? „Divy tanec. Pero se z a- v e s i na Zini, aby s t a l o rovne vzluiru (?!)“ Pak se jim „obratne“ skulie, aby tanCilo a so zmitalo. Ustanoveny ta- necnik vsecky pohyby jcho napodobi."

Z domaci dilny opiii „jednoduchy tlakom?r“ . Ud^la se ze stare Zdrovky takto: „Ponof pod vodu a ugtipni opatmS spicku, aby nepatmou dirkou vnikla voda do vzducho- prazdnelio prostorii. KdyZ se naplnila do poloviny, vyndej, obrat’. V z d u c h je nyni n a h o f e, v o d a do l e . Povesls-li za sroub (vodou ke spifce), ukazuje tlak vzduchu: Vzduch uvnitf tlak na vodu nemeni, vn6j§i ano. Je-li zevni slabsi, cbjevi se na spiCce kapka, bude promenlivo, nebo pr§et. Je-li vnejgi vetsi, stlaci kapku dovnitf — bude pekn6.“ Nu, jestli pan profesor mysli, Ze na tomto aparatS n?co pozna, kudiZ. Ale on ve sve povidave bovornosti poufuje mladez hned takto: ,.Na s t e j n e m zaklade zfizeny i barometry rtut’ove prodavane v obcbodech.“ Pane profesore, pro? se do toho piotete! Vite, kdo byl Torricelli? Vite nfco o jeho prazdnote? PouCte se u n&kterebo kvartana a mate-li doma tlakomer, ktery nu'i nade rtuti vzducb, zabod’te ten brak, neboi' Vam IZe a pro budoucnost pamatujte: Ne sutor supra crepidam.

A ze vsebo nejbufe postarano je v kniZce o telesnou vycbovu! Skauting deje se pfevaZnou vft§inou v pfirode,


cekali by.ste tudiz pokyny pro cviCeni v prirode. Ale chyba lavky! Pan ])roiesor omezil so na nekolik ranm'oh cvifeni konanych na miste. Jsou to anglicka cviconi, o jicliz pu- vodu jako obycejiio pan profesor pomlfel. Okopiroval i angbcke obrazky, ktere ovsem vysoko vynikaji nad vlastni jeho vytvarnicke pokusy. Az na jeden jsou to ol)razky na strance .46—50. Obrdzky na strance. 55 a dalsi, jimz se upfimng zasmeiele, jsou jiz zaso pane profesorovy. Svebo likolu zliostil se tedy velmi lacino. Sam ])ripojil Jen vyklad, ktery dopadl jako vse, co vezine do ruky. .Ten male ukazky: Zpfima sluj, stoj spatny. Pfedpaz obe ruce. — Ruce obybej v loktecb! Trup vztyfuj! Predpazene ruce. — Obrat’ trup. — Z naskoku t. j. uCiniti nekolik skoku sme' rem k cili atd.

Takble pise 50 let po vydani Tyrsovycb „Zakladu te- locviku“ clovek, cblubici se casto svym sokolstvim! Az stydno musi byti kazdemu, kdo ma v ucte odkaz Tyrstiv, ze takovouble bantyrkou promlouva se jeste dues k e.sKv mlade^i. Obrazky anglicke jsou bezvadne, ale pan profesor svym vykladem se postaral, aby se mladez jirni uei-idila. K toceni trupu na pf. pfipojuje: Pomalu to6 tru- pem V kyflicb! Aby suad pfece nekdo necviCil sprdvn6 die pbrazku, pise o nekolik fadek nize jeste jednou: OtaCeni deje se v kyclicb. Smesne jsou i jine jelio pokyny. Prvni cviCeni (zaklon a pfedklon az lOkrate) provazi poznamkou, „Uvedeny poCet eviku zde i dale, je nejvyssi p f i p u s t n y V r c b o 1 pro vyspeje cvicence. Zacni jen, opakuj jednou az tfikrat a jen velmi ponenablu, po case pfikroc k roz- mnozeni!“ V kapitole „Xektere bry a zabavy“ (??) jest jeste stfelba lukem a bod o§t6pem. Toto jedine cviCeni z mnobycb, ktera mela byti v knize uvedena, je vsak popi- sovano snuSkou nesmyslnych a zmatenycb vet, jez samy o sobe uvedeny byly by dostateSnym dukazem upln6 ne- scbopnosti pisatolovy. Stejne jako oba podafen6 obrazky, jez k bodu ostepem pfipojil. A stejnf uboze, zmatene a ne- uplnS popsany jsou ostatni „bry a zabavy". Na poslednicb strankacb kniby je vjnoba toulce, oStepu, skMdafek (?), probla§eni no^acka skautem, skaut 2. tfidy, rMce, stopy povaby ve tvafi a zevnfjsku lidi, a konefne z tglesne vy- cbovy jeste nekolik obrazku: „spravny pocbod a zdraVotni cviceni“ bez vykladu a bez spojitosti s dfivejSim. Jaky to cbaos! A piece p. profesor sam napsal: „PfiruCkou rozumi se vzdy jen takova kniba, v niz jista latka jest srovnana prakticky upotfebitelnf a podana strufn? a pfebledne.“

Nez dosti! tdioby novacek — skaut, ktery tohle v§echno musi stravit. A to jsou jen ukazky, dalo by se uv6st jestS mnobo, temgf stranky neni. abyste se nepozastavili, nepo- divili, kdo se ta v.secbna uceno.st v p. profesoru bere. Oasou

Cislo 1-2. ,,Vudce“ Str. 17.

V teto istraslive pousti jsou dva Clanky Jar. Naumaiina „Nase stromy ai kefe,“ a „.Iarni kvetena“ , psane sveze, vecne a vskutku pro mladez. To v^ak pro knihu o 364 strankacli je velmi male plus. Pan profesor slibuje pfi- rucku dalsf pro skauty prvotfldni, kterd je pfipravena k ti- sku. Jsme opravdu zvgdavi, co tarn vlastne bude, kdyz cela vedornost skautskd. zejmena v ni*kterych oborecb, je vy- Cerpana uz v tumto dile. Nejakebo planu aspon v rozdgleni latky tu nevideti. A bude to zase tak duchaplne psano? Na- mitnete, p. profesor neni odbornikem, nedivno, ite casto tu i tarn pobloudl. Pohled’te vSak na to, v cem je odbornikem: na. ilustrace. Vybledejte si na sir. 266. obi'az, jak napodo" bis kmen stromu, na str. 237. zobak sovy, podlvejte se na obrazky stop: Cerna skvrna jedna jako druba. Ten ptak s cervem v zobdku na str. 224! Cerv ma jiste v tele drat — spiso vsak kresllf nikdy ptaka s cervem v zobaku nevidel. \ obrazky , ktere maji cenu, jsou vzaty odjinud. Tak autor obstaral si svuj nejvlastn^jsl obor!

-V tak nezbyvd nez vratili se pn provedenem dukaze k prvotuimu tvrzenl: knizka je chatrna, typicky pflklad, jak se pro skautskou mladez psati nema a nesml.

Pr. Josef Simanek.

Schuzky a vychazky skautek.Listopad.

P V V 11 i s c li fi z k .a.1. Dokoiicit vaziuii iizlii.2. Dejiny skaiitingu v Anglii. (Zaklady juiidclvi.)3. Nakreslit plan okoli kluLoviiy. Do pnsii .scii'aze naSrtiiout

plan cesty z domova do klubovny.i. Urcovat mene znamd plody stromu a kerii. Uzitl jich v do-

inacnosti.a. Kimova, bra (naznaOiti pololm iednotlivycb pfedmetu).(). I’isne.7. Do priSti .sclnlzf budiz pfinesena latka na skaiitske satky

spolec. koupena.S. I'lmluva pHstl polodonnl vyrlidzky.

P r A n 1 V y c li a z k a (p o 1 o d e n n 1).Ce.stou; I’ozorovam a odiiadj’. Illedanl a urcovanl rdz. plodd

poliuch a lesnich (o zavodeBohem c.esty scliovaji radkynd pod kdmeny, do dutych sfromti,

trhiin ve zdi a pod. pro iednotlive ufastnice 5—8 llstku, oznacenycb iejich inninem. Tyto si zapamatuji mlsto a na zpateani cest6 listky hledaji.

Na mlstc:1. Poradova: promenu zastupu v dvojstup na miste i v pochodu.2. I.—IV. dll dennlch cvikil.

Str. 18. „Vudce“ Cislo 1-2.

3. Zi'ivody V lieliu s iirtjkomVviiDim iiieka/.ek (piikop. hroiiuiilUii roSti, i>lot a pod.).

Ili’a ,/> misto dal". (KW'iika; Telocvic. Iiry pro di\. .sk.l.3. Cisla. (I’olni liry.)Na zpalPiTii rrslo lilodaiii .schovanych listkil.

ll r ij h a s c li u z k a.1. T’l'oiiiliivit o lii.storickem vyznamu hiivy na Mila Horn.2. Zacvif'it nejrastfiji uzixani' droliy steliii. (Jvridiovani d<aiii

skycli Satku.3. Ctnni stati z Kiplitigovy „Kniliy dzungii“.i. Cteni map. Vyklad zriacek.3. !)dliad casii.(i. O zavod psati jnu'na vyznarnydi osol>, jez zafmaji diuion

pismenou. Zaroveii poznainrnali, tim i.soii pamftiliodiiy.7. Pisu6.8. Cmluva vyrliazky.

I) r u li a > ( h a z k a (ce l o <1 e ii n i).C'.pstou pozorcvati zdanlivp zkraro\ani vzdalenosti a ubyvani

ostrodi liarevnyrli tonn do dalk\ . Slptlovati zvtiky v pfarode a hlpdati jejich zdro.j. C.vii'iti skanisky kn.k.

N a n i i s t c;Jodna •/. di'iiziii 'ari ohrd. citaUii rozejdou so ve dvojicicli riiz-

nymi smory po okoli a.“i 2 km daleko, dobre prohlddnoii misto, kam dosli a narrtnoi! plaiirk jcbo okoli. Viidkjnc* zalim pripravi bni „boubu za jiokladcmi ".

ObSd, I'lklid, pid hodim' odpoCiuek. I’ak rozajdou se vSedmy za pokladom, pouze lilidky ziistanou na tabofisti. VfldkynS poroviia s mapoii iiiicrty zbolovonp pri dopolednim pozorovacim cviSeni. Hlidky vaH svafimi. !’o dvonhodinno lire svolany jsou na tabofiSt^ snduvenym znamenim i)i.5falou ty, jez se dosiid ne\ratily.

Po s\acire asi pul liodiny hovor o ranm'm cvic'eni v pozoroviini a pak bry na rnislo; Kimo^a bi-a, kralikovy skvrny (Polni hry.), C.vi- feni V signalisovani.

Odcliod z!i /.p(“\ II i)odiodovych pisni.

• T i- e t i s c h u z k a.1. 3 zpomenonti pamatky J. A. Komenskeho.2. Cvifeni v brani miry. Kresbni stribii skant. lialenky.3. NaCrtem charaklerisovati vetviCky dvon ruznydi stromu.A. ymluvifi a poznamenati si signaly piStalou..3. Pisemne re|)rodukovati zvolna precteno 2—3radkove navdiSti.6. Umluva pfisti mimofadne schi'izky r klubnvne v dobe trvale

r,e))riznivelio por.iisi.

M i m o i a d i. a s c b n z k a v k 1 ii b o v n e imi.sio Iroti vyrhazky).

lira 7ia. nekterv hudebui naslroj.divadelni srena die znami- ])olia<lky, Cteneho

1. He-itac'. zpfiv,2. linprovisovana

pfibehu a ))od.3. II ry . Kimov.a bra. Cviceiii v postribovani. (Polni bry str. 16.

.3.) Iladani vicpznarneb.o slova, verSovani. (Kri.'Slof; Hr> spolefen-iske sti'. 73. a 77.)

C t V r t a s c b Q z k a.1. Vyvoj skantingu v Cechacb.2. Dokonfeni kivsleni stribu skaiit. balenkv stfibani bVtkv.


.3. SkaulskC znacky \|)ii stoDovani).1. Urciti nokoli!; dniliu l;iu'y stroniu. /aloziti sbirkn. (loplimvati

ii prilcSiUostne na vvcliazkacli..■>. I'hodnouti I'isoii, iaii/. i-ylmas ztiazominie. I'likaiiim.(i. I ’l'sml7. Umluva vyciiazkv. Slanova idatiia ,s seliou.

C 1 V )• t a V y (‘ h a z k a (Dolod.eviii] i.

C.eslmi: Siopoval die skaut. ziiaeek dvojici skaute!;, kteiv vySly () pill hodim drive. I’ iileziUislne sliiraiii zaliidd, ,-iiSek. borky. ka.^laim a pod. I ’ozornvali olirysy eiroiiiii.

Na miste: Sta\eiii dvoiipliiliiovycli rakoiis. slanii; !<lozeni odloze- oeho odevii a thiniokii do ididi.

1. Ziiame demii cvikv skaoiske.2. Vrh kameiiem (l)ez zavodiTii, dbati .snrilvnelio drzeni tfla).

flervene a bile. (KlenUa; Tblocvic. lirv no div. .«k.i■4. Sti-odova. (Kleiika; Tflocvif. brv nro dlv. sk.)a. Na scliovavanon. (Polril liry.)(). (I klobotiky. iPolni Jirv.lO zavod strlinoiit strny. zalilatlit stopy koUkn, .slozit llumok>

u nastoupit db- drnzin. C.estou nozorovani bvozd.

Prosinec.P r \ n 1 s (• li i‘i 7. k a.

1. llotoveni liraeek z zaludii. ka.slami a j. plodn, pHneseuycli ■/. poslednf vycliazky. (Maly: Ilracky deti cssko.sloven.)

2. Hovor o stai'oeeskyeli zvycicli o Mart'ne, Uarbofe. DorotS a p.3. Ctenl .stati o prastkacli z Nemcove „Babicky“.4. Poznavani a pc.i’ovnavani vot«vek ovoenycli stromu; pozdeji

-dati je do sklanice ia7IH“ vody — „barborky“.5. Ureovani svetoxych flr.-m, (/akkidy str. US.)(). PisnC.7. tJmluva mikulasske zabavj.

M i m o i' a d ii a sc b vi z k a v k 1 u 1) o v n e (mfsto prve vycliazky).

Ilozdavanl zerlovnych darku, jez cliarakterisnji pocahy jednot- liv.vch nel) pi'ipomniaji .skautskou pi-i'bodu.

Vai’eni caje; kazda piincse ncro yieciva, iez sarna doma apekla.Kecitace a zpuv.Illedani vpci podle Imdby, badaiii prislovi, yjocestny. (Kri.9tof;

Hry spolfcenska sir. 71.. 74. a 8.5.)

I l l ' ni l a s c h i i z k a .

1. llotoveni ozdob na vanocni stroniek.2. O stai'oceskycb zvycicli vaiiocuicb. Z „Bahicky“ o StSdrem

\eccru na. Starem Belidle.3. Porovni'ivat sisky a \e1ve ielihcnatvcli .stromu. Nacrteni

charfikterisovat jejich korunu.4. Vudkyne vypri'ivi pribeli (popis cesty) a kresli zem^pisne znac

ky; ostatni je ctou.;5. Odbady rozniib’d picdmetii, nalczajictcli so v klubovne.G. Do pri.sti sclifize problcdnouti si 3 urcitti vykladni skfine.7. Pispe.8. Cnduva pfi.sti vycliazky.


I) )• u ]j a \ y c li a /. k a (iiolodemii).

C.estou na jde ka/.da chaj’aktprist. slopu vp snalui a slp.'liije ji.Na nn'ste: 1. I. clil ciennicli cviku.

2. Posla^iti Fnfehovou chalri'. ('I’oliii liry.)Sibirsky upj-chhk. (Polni Iiry.)

i . SnCliova bitva. (Polni bry.)r.pston (lomii cvieit ska’alpkv krok.

'I' )■ e t i s (■ !i u z k .a.

1. llotoveni ozdob na vonocni stromek.2. Cteni Klosterniannovy povlciky „Vanocp pod snebem '. (V si'dci

.^ninav. bvozdu.) Ktei'i jini spisovatele liCl vanocni sccny? VypravCt.d. O i-ybiich (druhy, tihnuti, pnprava, pozivani ve stfedovfiku).4. CviCani znaCek zemepisnycb. Ndktera z ucastnic posledni vy-

( bazky po])ksnje cestn, kloron s>e oddil iibiral, optatni kresli die popi“n zen)dpisne znacky.

r>. Popsat jcdnu ze o skiini, iicbz ))i-oldednnti ulozano na inijin- le schnzi.

E. MUcicova.

Z pocaiku divciho skauiingu.

V lednii liM.") ntvorilo nckolik intere.«pntek i)racovni odbor pro divci skanling pH spolkn J. C. .S. ‘r-inno.«i v prA'pi dol)6 prevahou teoretickii, omezovala se na tydenni scln’izkx na Stare Rychte a na nek-clik vyletn, vedenyeh si. dr. Bei'kovcovou.

O svatodusnieli .svatcidi suiastnila se ,jiz fato prva druicina pro-i)agaeniho tabora v Klamovre.

O ])ra7-dninacli 1915 laboHla V. Stepanova .se 0 dcvfaty 14 dnn V Zivohousti. Tento pi’vy tabor, a6 v nei)atrnych rozmerecli prove- den\k vyvrdtil posledni namitky proli diveinm tabofeni.

Na zaklade tohoto tabora uznana I'l. Stdpanova vudkyni a jeji druzina ..Sasanek" prvyin oddilem. Plistibo rokn na jai-e vznikla drnha druHna „Vlficli makij“ . Obe druziny pracovaly sarnostatne. i'ehoz roku vznikl 2. divci oddil, nebof pHstmipily k .1. C. S. skautky „l,id. abstin. s vazu.“

zimo llllO-lT .svolana zkusobni komise a prve til vedonci pod- tobily se vndrovskym zkotiskam a nznany vudkynemi. Telidy take vznikl 3. div. oddil z drnhe drnJ'iny 1 oddiln. Beliem tdho?. roku vznikl i., 5. a 0. div. oddil. .

Soiicasnd zreorganisovan divci odbor a ziskany nove pracov- nice a v unoru 1918 vznikl sainostatny zensky odbor pfi spolku .1. C. S., sclivaleny vyboreni, ]K)zdi'ji i valnou hromadou spolku. Prvou pfedsedkyni zvolena s. Herbenova. V tetn form§ vsak Lensky odbor dloubo nepracoval. Po zalozeni Sva;ni pii.stonpil rovnez a ustaven jako vykonny vybor podi-lzeny naPolnictvii.

Cislo 1-2. „Vudc Str. 21.

; )d ;)iini'atu aiH se divcl. .skauling velice ryolile nejen v Praz.' . kdi‘ jest dues ve 4 skorech 30 oddlld s 432 skautkami, ale i v 6et- iiych mestecji jinych. DlvM oddlly v fijnu registrovane ismi v nasledu- jici( li mosti/cli •. Benesovo, Boroiine (21, Brandyse, Briie (2), C. Budejovi- (dcl), Domazlicich, Holesovc, Jindi'. llradci, Kladne, Kmne Tlofe, Krome- Hzi (3), Idbcrci, Lomu, Nacliode, I ’raze (201, Rondnici, Sadske, Suehe \ rbne. TelCi, Tumove a 2eleznem Brode. V techto mestecli i v jinych ivoi’i sc f'ptne nove oddily, jei( pfihlasi se v kratke dobe k registraci.

Z registrovanycb tabofilo o letosnidi prazdninacli 30 oddilfi ty- den az mesic na stahuii 1abovi$ti, 4 odd. K'den a^ 14 dmi na pu- tovnim.

PN ndktprtcb oddiiech divc.i'cdi organisiiji se druziuy „Sotkii.‘'Skaiiting divfi olisahtije skorein vse to. co skanting chlapecky,

ale innolie jest pfidimo vzliledem k bmloucim itkoldm di'vek. Proto rozsii-en jest ijrogram divfibo skautingu o pi-akticke i teoreticke po- ui'.ovani o vedeni domacnosti, hygiene zeny a di'tote, oSetfovani deti a nemncnych, o .socialni praci zeny a pod. Podobne vedeny jsmi i divci vndcovske kursy. Program jejich, obdobny chlaperkemu, doi)lnen jest hospitacemi ve skolach matevskych a v „Ptulku matek a ko- ,iencn.“ Letosniho knrsn neastni se take nekolik Sokolek z naeel- nictva C. O. S. a malostranske jednoty. Pomer C. 0. S. ke Svazu doresen ncni, ale doufamc, ze se tak stane zahy k prospechn veci-

Divili oddily liPastni se vsech podnikri .Svazu krome pouliCnich sbirek, z ohledu na pndstatne d'nody. jez byly i XaPolnictvem uzndny.

Nyni pi-acuje se na pfirncce divclho skautingu. Stiiduje se divci skautiiig jinyrb narodu, blavne anglicky a americky. P fi tom vsak peClivo dbame, abycbom zacliovaly individualitu Ceske pdvaliy, aby cesky skauting -srOsli mobl s duchem Peskebo uai'oda.

«3S-

N A § E O R G A N I S A C E.•.Pokiaroviini z 1. rccniku).

Skautsky slib.

Slibuji na svou eest, jak dovedn nejle|>e:1. milovaii idast Syon, republiku Lo.-ikoslovenskou a slouziti ji

verne v kazde dobe.2. plniti povinnosti vlastni a zachoviivati zakony skautske.3. dusi a telem byti lirtf)^:!) pomaliafi liliilnim.

Skautsky zakon

1. .Skaut je pravdomtuvny.2. .Skaut je^vcrny a oddany.3. Skaut je pro.spesny a pomillui jinyin.

Str. 22. „Vudce Ci'slo 1-2.

t. Skaut je' i)i'itelem vsech liili doln'c vale a lu'atreni kazcleho skauta.

.a. Skaut je zdvoi'ily.(1. Skaal je oclirajicem pHrody a ceniiycli vytvoru lidskycli.T. .Skaut je poslusiiy rodicu, predstavenyidi a \udcu. i>. .Skaut je vesele mysli.!). Skaut je spoi’ivy.iO. Skaut je cif-ty v m>>leui, slovecli i skiitcicli.

slonziti ji

Slib skautskych cinovniku.Sliliiiji iia svou cest, jak dovedu uejlepe;1. inii.ivati vla.st svou, npuliliku Cesko.slovenskou a

\ i j-iie V kazde dol»e,2. vycliovavati mladez v duchu skautskelio zaknna, d. du.si a telem liyti )iolov(a) pomahati liliznim.

Skautske hesloje; Bud' piipraveii!

Okiesni a zupni vybory skautske.\' kazddm okrese ustaiioxeii jest okresiii vylioi- skaulsky. Sklada

se ze .starosty imeiiovaiielio Svazem, vsecli zi)ravodaju (komisioneru) a zastuiKui, zastupcu niistiiiVli sdruzeiii i)o jeduoni za kazdycli pet oddilti. smei'ek a rojii v iiem sdiuzenych a jiiiycli < l;uui, kteri nioliou byti knoiptovaiii. (Na necelycli pet (xldilu a zlomky iiad toto eislo piipada rovnez po zastupei.)

Okresiil \yl)Of skautsky zvoli si dva inistupeedsedy, jediiatele, a je-Ii poti’eba tolio uznana, jeste dalsi einovuiky.

Vsecliny okre.siii vyl)ory v zupo Ivoii zupni skautsky vyl)or. Svo- la va iej, pt'kud iieByl .Svazem jraenovan starosta ziipy, die poti eby ztipni zpravodaj v sidle zupy. Cleiiy zupnilin vylioni js«u take zupni zpravodaj a jelio zastui)ci. 2ui>ni vyl)oi' zvoli sve einoxniky die vzoru okresu.

I ’oviunosti okresiiieli a zupnich vylioru jsoii poradne. nikoli vy- konne. Ceelem jejieh je pracovati k prosi)eehu skaut.<kelio linuti \e svem ohvodu a s|)(;lupusoliiti ))ii liarmonieke soueimiosti vseeh sta- \ajieieli orgaiiisaei. nezasaliuji vsak do neoilvislosti a inieiati\ v niist- ni<-|i sdmzeni. oddilti, sineeek, i-ojti a lilidek.

Divci skauting.Ve Svazu zi'izeii je „Vykoimy vylior pro divci skauting"', i)odi'i-

ziuiy iMaPelnietvu Svazu.Clenkami jelio jsou clenky I'eti^dni rady. Xaeelnietva, zpravo-

dajky a clenky koojitovane na jcden spriivni rok.Za „Vyk,mny, vylxtr" odpovida Svazu luieelni, zastupiije „Vy-

konny vylior" take v NaPel>nictvii.Vykonny vylior vo-li ze svelio sti'edu funkcionarky die potreliy

(jednatelku, arehi\ lirku).I kolern ..Vykonnelio vylioru" jest;tiropraeovati ziiklady divCilio skautingu a jelio organisaci, iivadeti v iilatnost nsiieseni .Xat'plnietia. tykajici se divcilio

skantingn,dolilizeti nad spri'miy'rn vykonavaiiim uarizeni Svazu, liditi nad provadenim skaiitingii.\\|iraeovati podrolinii pravidla, riiniL-ky a pod., navrliovati Nacelnict vii funkcionarky (vudkyne, z|iravodajky)

divcilio skantingn.

Cslo 1-2. „Vudce“ Str. 23.

Zkousky ;„§oiku'(Divky 0(1 8—12 let.)

Sotek:

aj Zuil slil), pozclrav a vyziiain ..Sotku":It) je vlidiia a iismf'v.ava;(•) zpusolme se rhova;d) nmi se uCesat;e) umyje i-adiid sioliii iiarinl.

Sotek s jednou hvezdou:

I n t e 1 i g e 11 (■ e;a) Zna ceskoslovciisUou vlajkii a dovede ji I'o/.viiumti;1>) dovede viizat a iizivat leclito iizld: dva dniiiy dvoiitelio uzlu

k .svazovi'uii dvoii provi'izki'i, osriiickovy a ta liarsky nzel;(■) uiTii Vililediie l)alit voci.

Z r u ('11 0 s t;a) Do\ede ovroiibit kapesnik neb uterku; l() umi latat a vyslvat.

0 s ) u z 11 o s t ;a) Prostie iia. stole pro 2 osoby;b) zavazo ])orezany prst a o§elH rozbitd koleiio.

P e ('■ e o z d r a v i; a' Zaia naslediijlci cviky:

1. vzpazi \ n vypoiiu (bled do dlaniP2. drepne, dlaiie na iiarty, ryclile se vztye.i. rozpazenim vzpazi

a i leskne;3. pi-ekrocl sejiiatl' nice;

b) skace 50krat pres svibadlo bez pi-estavky;c) bazi nilcem na 10 m pravou i lovou rnkoa;d) hod! sestkrat inicpiri tak, aby jej divka 6 m vzdaleii.'i molila

cliytit al9.spon ctyfikrate;e) nml si sama stfOiat nelity a udrzovat Je cistymi. ftadne si

cisti zuby a vi, prof: ina dyebat nosem.

Sotek s dvema hvgzdami:

1111 e 1 i g e n e e ;a) Ziiii Morseovii abecedu neb semafor a doMale spri'iMie precisti

a odeslati tri ze ftyi- pismen;b) umi cbe niirodnl liymny;c) zna osm bodn kompasii.

Z r 11 c: 11 o s t; ■a) Cisti noze, vidlicky a Izlce;,b) dovede plest natepnicky;c) zalozf a iidrznje oben, iipravi knipicnou kasi a iivai-i caj;d) dovede cistit a iiblpdn6 slozit saty.

C s 111 z 11 o s t :a) Vyi-idi .siii'a’. rie vzkaz o 12 slovecb do niista .") min. vzdalenebo. b, umi pouzivat tflioliebc satkii k obvazurn.

Str. 24. „Viidc Ci'slo 1-2.

I ’ d 0 e o z il 1' a v i ■,I’l’ovede vydatne tylc c\ iky:a) s vydrzi v rozpazeni ^yl>ol), podf'Ci), vypon u sto.j spatiiy;I) ) I'ozpazit V polozp palcovc, oiinout paze (ruca v tyl);i) lilulioky oporn.v piedkion ve stoji rozlvvocndiii celndm;J) ve stoji JeUnonoz skrcit \()liiou noliii a sepiaie nice iia kc>-

leiio, stoj spatny a rozpazit (stiidavS 1. a pr.j;e) i po.skoky na taisic, pri poslednim cely olmil oliialy .sli-idavC

V jir. a V levo).

Zkousky skautek.Z k oat .s k a n o v a c k u.

Smi Ji skladati dlvka, kterii je clerf^m oddilu (po 4 schuzkacli a po 4 vycliazkacli je na navrli druziny pfijata oddilem za Ciena se schvaleniin vddkyne).

1. Ziiii skautsky zakon, vyznatn skautskelio liesla, znacky a po- zdravy;

Ziiii znak, vlajku, hyiniiy reiHibliky a byiniin skautskou.3. Umi vazati 4 z loehto uzlvi: 2 drnliy dvojitycli iizlu k svazani

2 Ian, uzel osmickovy, l•yllai•.sky, klicku pro nvaz.am' osoliy. klickii pro zkraceni lana.

4. zna. nejnutnejsi spravky satstva nebo pradla.

, Z ko .n sk a d r n b o t r id n i .1. .)e alespdn 3 mesice skantkou.2. Ziui ztiklady vlastni liygieny a nejdnlezitejsi prvky prvui

pomoci.3. Zna znaCky specielni mapy. okoli .svebo iiydliste, dovede po-

uz ■ati hlavnicb pomticek orientacni'cli (kompasu, liodinek, severky, mapyi, vyzna se v ji'zdnim i-adu, zna, lilavni trati zeleznicni ve svem kraji, ve velkeni mesle lez pouliCni draby. dovede vypravit postovni bali'cek. i

4. Zna klorseovii aliecedu a signalisovani.5. Dovede stopovat a pozorovat; schopnost pozorovaci Ize zkou-

sefi tez brami.6. Znd skautske denni cviky.7. Dovede iiostavit stan ze dvon platen.k. Rozdelati ohen za sncbelio pocasi pomoci dvon zapalek (tdii

V kamnech), dovede jej udrzovati a na nem uvaf-it9. Zna vaziini 0 skantskych nzlu.10. Dovede nvarit obed (polCvkn a blavni pokrm).11. Zna dklid v domacnosti.12. Tbni spravovati sve pradlo a saty a zna k tomn pfipravy.13. Dovede si vyprati potfebne kusy pradla.14. Zna nejbojneji se vy.«kytnjfci zvifata a rostlniy ze svebo

okol i.15. Dovede se nplatniti dobi’ym Cinem.1(). Zna nekolik narodnicb pisni.

Z k o u s k a p r v o t f i d n i.l. Musi byt nejmene (i mesicu druhotridni2. Musi mit nejmene dve odborne

z vai’eni, siti neb osetrovani deti.3. Poda I'lstni neb pisemnou zpravu o bistorii divcibo skantingu.

4. Zna| zivot a stopovani obycojnycli zvifat a nejbojneji se vysky-t.ujici rostliny, zvlaste uzitkove a jejicb pCstovani, dale leCive a jedo- vate; nejzakladnejsi znalost zeme a bvezd.

skaulkoti. zkousky, z nicbz jedna je


5. Zni prvni pomoc.(j. Znik odhadovani.7. Nakresll planek oddilove klubovny neb sveho bydliste, spravtie

cte specielni mapu; zna orientaci bez kompasu.8. IJdeUi plan na tndenni vylet s jldelnim llstkem pro 0 osob. b. Dovede postavit slozitejsi druliy sfann, postel a taborova

kamna.10. Dovede uvafit obed pro druzinu.11. Umi §lt na stroji a v ruce.12. Privode a vycviCi novurka.18. Pfedvede telocviCne rviky k di'uliotiidnim zkonskain a nauci

jim novacka.14. I ’ lave 100 m.Mil uspory ve spoiitfdne a vede si zaznani o priimn a vy-

dani.

K \ a 1 i f i k a c e v u d k y n c.a) Vede nejmenc 0 mosicu oddil (z tobo alespon 14 dni tabori).b) Zna duivladne „Zaklady junactvi", ideove vedenl a admini-

strativu skautskou.c) Jest sama v sobe ^yrovnana a {‘harakterni, aby mohla mo

raine na dovcata pusobiti, a pevneho pfedsevzetl pracovat energicky a vytrvale.

d) Star! nemene nez 20 lot.e) Je schopna vyiizit vyliod klubovny pro skautske scliuze.f) Vykona 3 odbome zkousky.Viidkyno jest navrzena inistni organisaci nebo jinou k tnmu

urCenoii korporacl a mnsi bvt ' vz’^ouser'i nafelni Svazn neb osoboii ji \irrenon, nez dostane ovffeni od Rvazii.

Dodatky k odbornym zkouskam.Esperantista.

Junak mnsi ])rokazati v rozhovorii s instruktorem x>raktickoii znalcst esptranta, potrebnnu pro beznoii knnversaci,

musl znati blavnlch rysecb historii a literaturu esperanta, (jcho vznik, rozsirenl ve svSte, svetove sjez.fly, hlavni esperantske OJ'panisace, casopisy a spisy puvodnl i pielozend a pod.),

nvusi prckazati vedomosti. joz ma mill iadny pruvodce ciziuctl Prabon.

Veslaf,

Podminkou je, aby zkous. byl zdatnym plavccm.1. Zakladni znalo,st, opravy a stavby jednoducbe pramicky.2. Pfedvede veslovaiit na pramici plochymi vesly v kovove

i v provazove bavlince. Uini veslovati take otaeivymi vesly.3. Ovladati pramici neb loti bidlem.4. Zna, jak zachrauovati t(inouciho pomoci lodi.5. Rozeznati ziikl. druhy lodi i ouzi\anych na Vltave a Labi

v fecbdcb.


Vodni skauting Svazu skautu R^S.Uznavaje vyznam skaiitske vychovy provadone vodackym i,)ro-

gramem a uvedomuje si dulezitost vypracovani detail a vodackelio programu, jakoz i propagaee jelio, zfizTije Svaz skautd llCS, pri svem ustredi vodni odboi’, zvanv „\' o d n i s k a u t i S \ a z u s k a u t u RCS.“

Vodni skauting jest odvetvini vyrliovy skautske. Sledovand cile a ucele jsou totozne jako ve skautingn pozeniniin s doplnenirn Vo- diickelLO programii.

Skantsky ziikoii a slid maji \odni skauti spolecny se skauty po- zemnimi.

Vodni skaiiti jsou; Illavni stan Vodnich skautii (t. j. predseda. ktery jest cleiiem L’sti'edni Rady Svazu skautii RCS., spra\iii vybor a vykonny vylior. jemuz iii'edseda vrclini kapitan), vodni oddily, vodni hlidky a pi-atele vodniho skautingn.

R e e l v o d 11 i li o s k a ii t i n g u.I'eacovati o vodnim progranui, pi-opagovati vodactvi ve skaii-

lingii a dozirati na riidiie zaehovaxani jeho ve v.secii oddileeli, pestu- jicicli vodni program.

1* i- e (1 s e d a.Pi'edseda Vodiiieli skautii jest voleii spolkeni Vodni skauti a po-

tvrzovan Svazem skautu RCS.Vrelini kapitan jest volen valnoii liromadou spolku Vodni skauti.

\' y k o n n y' v y li o i\ / p r a v o d a j .Vykonny ylior jest volen \ alnou liromadou siadku ,,Vodni

skauti". I’oiet clenii i'idi se podle rozsaliu prace (cleny jsou vrehni kapitan, ziislupee kapitan, pristavny, vrehni velitel a zpravodaj; ex offo veliteli* a viideove vodnieh oddtlii). Kontrolu v oddilech vodnicli pmvadi kapitan a jim iireeni etenove vykonnelioi vyboru a zilaste zpra\odaj. jrnenovaiiy Svazeni skautii na havrli Vodnieh .skautu, s pusobiinsti pro eeloii republiku. i ’ misteeh, tiro ktere nebyl zvlastni vodni 74iravodaj ustanoven, provadi stilly diizor i nad vodiiekou vy- cho\'ou oddilu tanini zpra\odaj.

O d p o v e d n o s t v o d n i h o s k a u t i n g n .Illavni Stan i'odnieh skautii iieeiije o vyvoj linuti a liedlive tie-

euje o to. aby vodiieky program byl beziieene a opatiuie proviideii.

1’ r i s t a \' 11 y, j e h o p o v i n ii o s t i.Pox'innosti tieistaviudio jest;Dohlizeti, aby nebylo tiouziviuio spatnyeh lodi, idavidel a iie-

vhodne vyzbroje,zkouseti pfi odliornycli zkoirskiicli,dbiiti o fiidne proviideiii lurigramu v jednotlivyeli oddileeh.

L o d 11 i us t a n o v e n i.Skauti Svazu iiesmeji pnnzivati lodi k pravidelnym e\ieenim,

pokud lod iieniii lodni vypis stvrzeny' llla\iiim stanem \'odiiich skautii.

I od' nesini byt tioiiitivana piu vodnieli evicenicli, neiii-li evieeni pfitomen aspoii jeden skaut, majiei plavebiii osvedeeni, vydane Hlav- nim stanem Vodnicli Skautu.

Skaut nesmi byt elenem muzstva veslove, plaehetni neb moto- rovii lodi. dokiid iiemii zkoiisky z plovani. Kazdy lodni vyjezd a evieeni iiutno pi'ed vypliitim zajisati do lodnibo deniiiku.

c.'slo 1-2. „Vudce“ Str. 27.

I’i-istiivny a kapitaiii vedou staly doliled na lodi registrovane a maji pravo je oznafiti k pouzivaiii, k podminefnemu popzivani nebo zamitnouti je jako nezpusoliile. V iiepHtoinnosti velitele a kapitanu dbaji o spravne plnoni toclito predpisu radcove.

F i n a n c e o d n i c h t; k a ii t n.Financni zrizeni Vodnicli skautu jest dano .stano\anii spolku

i.X'odn: skauti Svazn skautii RCS.“Financni zrizeni v oddilech jest totozne jako v oddilecli .'ikantu.

.1 a k z a (■ i t iTam, kde jsou vodni skanti, nebo tain, kde vodactvi, veslovanl

a. plavectvi jest piidstatiuiu fasti skantskclio vycviku a i>race, nutno zHditi pfi .Mistniin sdruzeni zviastni vylior, ktery sestavi piavilla o nalezifeni dozoni pi-i pimzivani lodi a vyzbroje a pi'o bezpeennst skautii, ktei’i tecli lodi iiou/.ivaji. (I ’zorce zasle na pozadani Illavnl Stan \’(>dnicli skautii.i

*Kroj a oznaceni vodnich skautu Svazu. Vodni skauti nosi kroj

jako ostatrii skauti Svazu. iMimo to moliou pouzivati pi-i vodnich cviCenicli a plavliach tohoto liiioru; dvouroha plocha modra cepice, kratke bile platene kalboty, jednoduche bile triko anebo kosile s modrou lilil (l.'i cm} na prsou. Novacek nosi kroj po slozeni sliliu. Ma ua ievem rukavf cervenou kotvu a pasku oddilove barvy. Vkidni .skauti II. ti'. nosi mimo to pod liarvou oddilii 1 cervenou pasku, skauti I, ti’, dvc piisky, riidce tri pasky. Kapilan nosi modrou kotvu nahofe na Ievem rameni, velitel oznafeni oddilu ii. cervenou lilii na Ievem rukave, vudce anebo velitel, mh-li vudc. zkousku die pfedjiisu Svazu, iervenoii lilii sti’ibrne lemovanou, vodni komisioner modrou lilii stfi- brne vroiibenoii, vrclini pelitel a iifistavny stribrnou, kapitiin 11 S a zastupce kapitana lilii zlatoii.

O dborne zkousky vodacke.F 1 a V e c t v i,

Zkouska tato nui d\a stupne: p l a v e c a v r a t n y. Zkousi se liostupnc die zaznamu kapitima oddilu. Pro plavebni je treba podpisu a schvaleni d\ou kapitanu.

Podminky; vykonana driihotridni skautskil zkouska tiro plavce, prvotfidni zkou.ska iiro vi’atnfho.

1. Podrobna znalost predpisu ricni policie, nazvoslovi lodi, vy- raz.ii plaveckych, dejin dopravy \odni, regulace fek a vodni stavby.

2. Ovliidati pramici bidlem i veslem.3. /nati ]io\ely na ^lpcnc lodi a ovlddati ji: okovcem, veslem,

kormidlem a pro\azem; zmiti vse, cO' souvisi s plavbdu po i proti Ijroudu.

4. Pre/.iinovani a opravy drexonycli lodi..o. ^■ykonana plavlia vlecnou lodi proti i po proudu 2b km pla

vec. 100 km vratny. (Vratny miisi sploiiti nejmene .bti vraty a kormi- dlovat pH vleku kohmi.)

0. Stavba pramu. pramic a vlecnycli Uidi.7. Vazha voru. plaxby a naklad. I ’ravidla vorov»kavby a znalost

jilfafstvi.8. \'lek lodi a voru motorovym iilavidlem.

Str. 2F. „Vudce“ Ci'slo 1-2;

Pozmimka; podminkacli 2. a 3. nntno dosici ne.jmene dvou bodu; nejmensi pocet bodu 10, iipjvetsi Pi-o plavelml osvcdCeni ja ti'eliii 12 l)odu, pro vratneho Is.

P 1 a V e b 11 i o s v e d 6 e n ise vydavii po vykoiianc zkousce /. plavectvl iiebo kaiioistiky. po pf. veslovani. I’lavebni osvedceni ma prokazat schoimost skauta vcisti s]iravne lod a byti za plavbu jeji zodpovednym.

K a 11 o i s t i k a,Podmiiika pro pripusteiii ke zkousce: Vyko^naiia plavba s tabo-

renim 50 km a z tobo 10 km v priidce tekouci vode.1. Ziiiiti nejdOlezitejsi predpisy policie rifiii.2. Znati rozdelenl plavidel die stavby, pohonii a pouziti.3. Znati vlajky vodnich kliibu, ixiziiati klub die dresu a \esel.4. Padlovati v kaiioi, siun i se spoleciii'kem.5. I’adlovati v iiefejidi.0. Proplouti vraty.7. PreniiSeti kaiioe.8. Ib'istiiti s kanoem v proudii i klidiie vode.9. Spravovati kanoe.10. Koiiifkovati v proudii kanoe11. Pfedvesti zacbranu tonoiicibo pomoct kanoe;12. Ovladati kanoe backem (i)icbanim).V podminkacli 4, 5 a 11 nejmene 2 body; pro 1, 0, 7, 8, 12 ne.j

mene po bodu.NejYetsi pocet bodu je 30; ke zkousce je poffebi osmnacti bodu.

V e s 1 o \ a n i.Podminka pro pripusteiii ke zkousce: Vykonana plavba 50 km

veslovaci b'di. Tabonti.1. Znati predpisy policie ficni.2. Znati rozdiileni plavidel (die stavbv, polionu a uziti).3. Zndti vlajky a barvy vodnich Idubu.4. Veslovat.i dvema vesly.5. Veslovati dvourucnim veslem fna pnliybliveni sedatkuj i ota-

cive i pcvne liavlince.0. fiiditi lod kormidlem.7. Zachdzeti s lodi, pi’enaScIi lod.8. Pristati v pi-istave i miino pi'istiiv.9. Opravovati lod.10. KoniCkovati lod.11. Pfedvesti zacbranu tonoiicibo ponioci lodi.12. Ovladati lod hafkem.Pozadavky 4, 5, 11 minimalne dva body, 1, 0, 7, 8, 12 minimalne

jeden bod.Ke zkousce je tfeba osmnacti. nejmensi pofet sestmict, nejvetsi

ti'icet sest bndii.

P 1 a c h t e n i.Podminky pro pfipuStfni; vykonana zkouska z plavectvi, ka-

noistiky a veslovarii. Vlastni zkouskii provede pfi.stavn}' HSVS za pomoci dvou kapitanu.

1. Znati druhy plachetnic a oplachtoni.2. ZnAti ndzvoslovi lodi, oplachteni; cesky a anglicky.3. ZnOti a iikAzati vSechny prace ria yaclite, opravy, lakov&ni,

tmelerii, vystrojovAni plachet. provazove prAce, cisteni, myti a udrzo- vAni lodi vubec.


i . Nasaditi ?3lachty a vyplouti; vseclmy zpdsoliy placliteiu; pri- stdviuii'.

!■). Spustiti plachty na volna v o w , zakotviti a znovu vyplouti.(). Ziiiiti povely Cesky a nektore anslicky.7. llazeti zachi'aiinym kndiem, pHstavati k im'-eni' plavatce;

zacliraiiovdni vubec.M o t o r o V y c 1 u n.

r’ o 'd m in k y a zkcu§enf t(dez jako pfi zkoiisce z placlitoni.1. Znati druhy inotorickych ])lavidpl, jicli niotorii a konstrukci.

(I ’rok.-'izati znalost viylrnSn icl) motorfi a parnicli s!n>jd.)2. Nazvoslovi lodniho folesa i motoi-ii zlinilia.3. Opravovani (lehCi opravy), fiiioni a udrzovaiii motoru ve.

sprdvnem cliodu.■i. Pfddvesti sprdvnou plavbu motorn\ vm fbinpm, kormidlovani.

pHstavani a kotveni. ZnAti, kterak lioditi vlpfup laiio a kterak pfi- plouti k vleku.

.o. Pfedpisy polirip ticni oblednp paroplavby a plavby motoi’o- vy'mi Cluny.

6. Zachranovanl (obdobnf jako pfi lodi placiiotni;.Majitel vJecb pfeti odbornych vodackycb zUou^pk ma j)ravo iia

oznaCeni jako kapit6,n.

j l a dOld skauiu pfi Svazu skaulu R. S.

Old Skauti,1. Naze ;

odbor Svazu skautii P>. C. S.

2. f! e e j e d n a. c i;('ipskii a slovpnskii.

3. C pe l a ]) 1- o s t f e d k y O. .S.:a) Ucelem O. S. je pro'-adeti skauting a pfiaiovati veskeren sport.b) Podporovati vsemozne cuinost Svazu skautii.c) tlcehi domaba se pofadanim spolecnycJi spliuzek, vy'letu, ta-

boru, zavodu a jinycli vefej. podnikti. Konaui'n pfedndSek ve form6 vltodne pro dospele.

d) Odbor O. S. ma slib a zakon skautii sdruzenycli ve Svazu.e) Je clenem Svazu a iidi se jeho fady a pravidly.

4 C 1 e n o V e O. S.jsou ti, ktefi si jifeji piavovali v bnuti skautskem. pfekrocili Ifi. rok veku a pfilila.sili se do liekterebo iadne registrovanclio klubu. U iio- vj'ch flenu vyzaduje se Smes. doba zkusebni.

Pi'ihlasi-li nekiery' dlen O S. novtho fleiia. iiiusi se za noho zaruciti.

Registrace klubu O. S. vp .Svazu deje se na zaklade platnypb pravidel pro regi.straci oddilu.

Vy'-jiinecnp muze pfistoupiti borb ITletv', ktory n'skautoval, se svolenim pfislusnebo z])ravodaje O. S.

5. P r a V a c 1 e n u:a) Uiastniti se vitecb poiiidanych podnikti (viz odst. 3.1.b) Podavati navrhy, voliti a volenu byti.c) Pouzivati v.seib vvliod kUibovnicli, arrbivu a knihovny.dl Nomajetnym fleniim moboii byti poskytnutj' riizue podporv.e'j P fi spolec. podnicipii iiositi stanoveny stejnokroj a odznaky.


(i. I ’ o V i 1111 () s t i <■' I e 1 u;a; UeziMKlMHiiPcTK' sp ]iofliizovati tlaiiyni ru/.kazftm.Ii) Zaciiovavati lady a iiraiidla Sxazii, Odlioni i sv.'dio kluliii.c) .Nav.5t‘'v()vati i'adne klubove i dniy,iiiov6 scliAze.d) Ve pro!#})5cli Old Skaiitu a Svazii skaiitu Iioi-livi'* pracovati,

cti a zaimi'i skaiit«kycli byfi dlialym.e) Cca.stniti podnikii. ktera liyly prohUiSein za poi iiinp.1,' I ’ latiti klulm HtaiiovPiiy mpsirni pi’i'spavak.g) Hyti ('leiiy MiVliiilio adriizeni Svazii, k*ero jini za to \yln:!-

ziije po jediioni za.stiipci \e spraviiim a vykonnem vyboni.li) S majptkem odli'ifii sptvno zarliazeti ;i pN vystouiiem' z klulm

jej iippoi'uspiiy odpvzdati.eh) I.PKitinriacp a odz.naky se za poplatek iia dobu pleii^ tvi pouzp

pro])u.i<'-uji a oil vystriiponi jest poviiieii kazdV elen bez iiahrady je vratiti. ^

7. V y .s t o u ] I e 11 i a /. t r a t a 5 1 e n s t v i.Olenem li\li lueslava, kdo z klubii dolirovolnfi vystmipil iiebo

byl vylotieeii.Vyloiieen rrmzi byli pro;

iieplneni elpiiskydi iiovinnosli a neskaulskc jediiam', ode pi'eii i posl o .sn osti,zanedla'ini iiAvstcvy scbiizi bez patiiCiie omluvy.

8. S 1) r a V a O. .S.Odbiu' (I. S. je iizei! sborem klubovnich vi'ideii.Sbor scliazi se die potreby, nebo ]ireje-li tolio kj elenij klulm.Svolava jej kapitau.Odbor voli si iia vok ve vyrocni scliuzi (koneeiu I'lnora), ;<])ravodaje

(V hodiiosti zu)). zifiavodaje), kapitaiia p. hodnos.ii okr. zpravoclajp' a jednatele, kterezto fmikcioiiaie Svaz )>otvrzuje.

Zpravodaj toa vSechna ])r;\'a a povhmosti Svazeiii vyteena.I’ kolem sboni vudcu jest uieovati srr.eriiice a pniee O. S., vy-

kon.ivati moe discipliiiaria v tiHpade brubyeh pokleskit eelycli klu- bti proti zvyklnsterr! skautskeho zivota a podavati .Svazu skaotu IlTlS. zpr;ivy o eiiir.osti sve i .lediiotlivycb kbibii.

Pri blasovi'mi rozboduje nadpolovicni \el5ina blasu, predseda iieblasuje, ale iMzbnduje jiri rovriosti.

.St\k mezi .Svazem a O. S. sprostredkuje zpravodaj o! S., styk iiiezi zpraYodajem a jednotlivymi kluby kapitan.

V mistecli. kde neni jmenovaii zvla.stiil zpravodaj pro Old skanty, prislusi jebo I'lkol okresnimu zpravodaji Svazu.

9. Z r u g e 11 i o d b o r ii 0. S.Odbor se roz«jde, kdyz se \udeovsky sbor o torn usnesl, nebo

kdyz nevyviji cimiosli. Rozbodiniti o tom nabyv;V platiiosti. kdyz bylo poblikovano Svazem.

10. ,1 m e n i.Odbor O. S. nevybira iaa\ idebiycli pHspevkii .a iieroa zvlastnibo

jmcni. Na piipadne iioti-eby Odboru pfispiv.a kazdy kluh rovnyin di- lem. I ‘ i i,“pevky v\ bira jednalel, jeiiz vede zi'iznamy o prijmeeb a ebova doklady vydaju. Naklady povoluje sbor viidcu.

11. Z V 1 a g t n i ii s t a n o v e n 1 .O d b o r u O. .S.Odbor O. S. skb'ida se z kbibu iadno ve Svazu regi.strovanyeb.*

z nifb?. kazdy ma sve eislo. Mimo to miize uzi'vati sveho zvlagtnibojmena.

Klub .skladii se iiejmeiie ze 3 druzin.

C.'slo 1-2. „Vu<lce“ Stn 31.

''—

Dni/ina rtia m'jmciK'.' (i clemi, . za z()(li)o\odi'ii jest vtidcedmziiiy.

V (’'eh’ kliiliu stoji l liiliOMii viidre.\'udce Ululm i druziny jest ■'olen eleny klubii nel)o diaiziny. I’okladiiii khibovnl vede pokladnik klubii.I’ razdiiiiiove eesfovani je(i)ioili\(,■■=■ maze se dili jen l)ez klubov-

lu'ch distiiikci.Spolecne juidniky s pffslaSiiieenii dnibebo pohlavi jsoii zaka-

z.my. \'yjimecne piapoa. ti’ jj se po pivdbeznern -iehvaleiii z[)ia\odaje O. S. a zpravodaje Svnzii pr<- ji‘dti(itli\y podiiik.

12. K ro J (). S.je skaiitsky, \ barve khaki:ko.sile. ke ktere se tuisi ii/.ka dloiiba vazanka teze liarvy pi'o

eel\ kliil),kalboly kralke nebo 1. zv. jezdecke, kabiil sli'ibii S\azem iiziiaiiebo,(‘•('pice srbskelio tv.irn (pi'oda se jen na |)Olvrz. vtidee), ktera je

leni()\aiia ja'oiizkem liarvv kbibii.\ iiiiinoiadaycli pHj)adecli nziva se skaiitskebo kloboiikii, eoz

iircaije \ iidee kinbii,bolene §ede nebo Imede,Iwty nebo sti'evice,skantsky pas, nuz na karabine a pisfalka.Clenove khi.bn jsou i)o\inni dodrzovafi Jednotnosti kroje; od-

cbylky json nepWpiistne.\ndce klnbu im'aije, kdy iK)siti kro,|.Oz na e e n i . I’ iisbisnost k Svazii vyjadi-nje se velkym skaul-

skyni odznakein, no.senyni po bn'e sirane eapky. Odznak tento udi'li se za podminek Svazt'm slanovenycli, po slilai a na iiot.i’zeni zpi-a- vodaje eleiniiri registroxan\cb kliibi'i.

O ld Ska lit oznaeen jest istitkein, .la neinz jest jineno, sidlo a cislo khibu, znaeka O. S. a po prijiade zvla^tni znafka khibovnf. No.si se na. leveni rukave nad loktem a to na kosili i kabatfi.

V vi d c e d r n z i n j nosi siifek O. S. se zelenoii lilii. Ve stredu na capce po leve strane pobli'z pfcdniho kraje dva zelene Sikme pi'ouzky,

V II d ( ' e k l n b u stitek 0 . S. s cervenou lilii ii)ivosti’e(l, na ea])ce dva cervene pronzky.

k a 1) i t a n stitek O. S. s< stia'brnou lilii, na 'apee ti i sli'ibrne pronzky,

z p r ax o d a j .stitek O. S. se zlatou lilii, na eaiiee ti'i zlate jirouzky.

Na skautskem klobonkn nosi se maly .skantsky odznak na pi'edn. Cleniini O. S. diitklive doiioriienje se abstinence koiireni i jiiti

liliox'in.Klnby molion si poiiditi vlastni tiravidla v riimci teclito radii,

kterii sebvalnifl sbor viideti a iiotviznje z|aavodaj (). S.I’ravidla lato bvla siliMilena ve s.cliiizi Naeelnietxa Svazu

2!!. ledna 1921.Nakresy a rozmery jcdnotlivyeb oznaeeni Inulon nveiejneny

|)i iste.*

V prodejne Svazu skaulA Ize obdrieti:Italske varice a 20 Kc, italske tlumoky a 20 Kc, zelene snurky k pisfalkam a 1'50 Kc, popruhove pasky (nahrada za feminky) a 1'30 Kc, pohlednice a 50 hal., kosile americke po 120 Kc, ~ ... ....... skautske pasy a 30 Kc. --------

Str. 32. „Vudcp“ Cislo 1-2.

CO JE NOVfeHO? .

N o v e d i 1 o o skaut i ngu. V tdchto dncch diostaJo se ikauilum njoveho velikehc dila pro cesky skautin od mdScluiilta a iedjiiatela Svazu, bn, prof. A.. B, S v o j s i k a a Jana N o va k a. Vydano bude iiaikladem Ceskcislovenske Obce Solkol- ske. Technicikt odbor C. O. S. rozhodi se pro nazev

Zakladove skautingu.AckoJiv latka v nem je zpriacovana co nejstrucneji, dosahne

toto dlilo.pfece rozsahem „Zak!liadu junaotvi". Rozvrzemo na tfi dfly: vychoviu itelesnou, vychovu mravm la orgamisaci. Obsah- ne vsechny o'bory sfcaulske cLmosti a prinasi mnoho noveho, ovefetieho pomalu uz desitilietou zkusenosW, Nazomost vyikladu pcdpoirovana je temer 3u0 cbrazky a barevnymi pfilohami, Cele diJ'o vyjde ve tfech casiecli, cfmz i inakupini sile niasich hochu i oddilu vyjde se vstfic. Kancclar Svazu rada sprostfedkuje kou- pe itoboto dcJa a pfijima ode dncska pfihlasiky O'dddu i jednoit- livcu.

basopisu „Skaut Ju»ak“ vyslo prave cislo 1. a 2. sedmolio roS- niku. Adniinistrao’ - Skauli-Kotna ITora. Ttodakcp i napfisto: Nacel- olk Svazu. br. A. B. Svoislk, Fraha IT., Naplavni 5.

Valny sjezil Svazu skauui H. r:sl. kona so ve dnech 19. a 20. in'orii. V sol)otu porady Hlav. stanu o 1. tied., ve5er pfodstaveni \ Narodnlm divadle (Kovafovic „Psol)lav('i"), v nedeli 20. I'mora o k!9. valny sjez l v Obecnlm dome ii Prasne liriiny (Gregruv sal), pro sUaoty a lio.sty preidndska a projokce v liiografu, odpol. pKitelska sclnlzka.

Sdeleni redakcni.

Pan R. N. C. Karel Maria Malkovsky na.m poslal odpovedi na claiiek ..Cliarakteristicke" v posledm'm „Vudci“ dopis, ktery nazyva eufemisticky opravou, a ktery je ve skutefnosti snuskou dotinskfeh vyliriizek, piipomlnajlclch znamou chlapeckou kurdS na distanc. Doilfaje. ze uvefejnlme nSco z jelio „opravy“, pan Malkovsky se tesil, •>.e aspoi'i timto zpusoliem dost.ane se mu eti, aby se stal spolupracov- nikom tohoto listu. Pan P>. N. C. Malkovsky nam laskave promiue, ze nereagnjeipe iia jelio psanl. Nemuzeme tak uciniti jiz z diivodii pae- dagogickycli. aliy nevzrostlo do nezflzend vyse jelio sebevedomi. Kdy- liyctiom tak iiciiiili, mold by se cbliibiti svemu potomstvu, ze s nim. kdysi polemisovali geiitlemani. .1. N.

Pan froiesor Borivoj MUller poslal nam opravu nekteiycli nasich tvrzeni v ..Problaseiii" z iioslednllio cisla miimlebo rocniku .,Vudce“ o jebo kiiizop „Skaut cesko.slovensky". .Telikoz oprava ueodpovlda l.aragrafii 19. tisk. zakona a je plna iiovycli nepravd, neuvefejnlme jl a vyt'kame dusledkti, kter^ z toho vyvodl. Redakce.

Tiskem Prazske akeiove tiskarny v Praze-ll. — Nakladem Svazu junaku Rest.

vlcata. - amazon s3 · 2018. 1. 23. · kdyz byl hoch pfipusten do smecky, nauci se zakonu, po-...

Documents